NJAL: Jo, což se přesně dalo čekat. Docela jsem se divil, že Ž. byl ten, kdo se víc snažil trefovat do oponenta a víc atakoval. On to říkal i předem:) JP mi přišel ze začátku celkem nervózní, ale po chvíli se naštěstí našel a měl dobrý pointy, ale celkem neobratně formulovaný. SŽ byl v klidu, ten měl problém, aby stihnul přednést to, co měl připravený. Jenže toho měl tolik, že to jako slepenec moc nemuselo dávat smysl. Ten, kdo ho sleduje, ví, že to bylo zhuštěný všechno, co se snaží v nefilosofickejch přednáškách veřejnosti říct.
Nikdo imo nezvítězil, na to se nehrálo, ačkoliv JP je pro mě často nestravitelnej kvůli falešnejm argumentům. Téma štěstí je totiž pro oba spojující. SŽ se celkově staví k takovejm těm pojmům jako štěstí, moudrost, svoboda dost negativně (ne ve smyslu špatně) a pro mnohý lidi nestravitelně. Ale taky si myslím, že neuhnul od toho, že by nebyl marxista, i když to tam doslova zmínil (ne, že není komunista, jak píšou v jacobinmag). On to vždycky hlavně zmíní v nějaký souvislosti. "V tomhle jsem marxista, bla bla", "v tomhle jsem stalinista, bla bla".
Jinak mně se ta debata začala líbit tak po první hodině a ty poslední věty od JP a SŽ mi přišly hodně sympatický.