• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ANNIKAVývojová dysfázie a obtíže jí podobné
    Máme děti které nemluví, nerozumí, často se chovají dost autisticky, ale autisti to nejsou, mají přidružené různé motorické, senzorické a jiné obtíže... A skoro nikdo vlastně neví, co s nimi. Do většiny kolonek nezapadají a odborníci rodiče často přeposílají od čerta k ďáblu, konce to nebere, čas letí a zoufalství stoupá. Pojďme sdílet zkušenosti, rady, tipy, triky, kontakty a v neposlední řadě podporu, protože ta je v našem případě sakra potřeba. Všichni totiž přece víme, že kdybychom na ty děti pořádně mluvili a četli jim, tak jsou úplně v pořádku! A když to náhodou nevíme, tak okolí to ví úplně přesně. A naštěstí neváhá se o tyto i jiné fundované rady ochotně a často podělit...
    rozbalit záhlaví
    ANNIKA
    ANNIKA --- ---
    BALAENA: Upřímně tak nějak nevím. Když mu ve školce řeknu, že jdeme na hřiště, tak fnuka, přestože na hřiště chodí rád, protože přece po školce se chodí do auta, a ne na hřiště. Když mu řeknu, že jdeme na nanuka, tak dobrý. A když že na nanuka a pak na hřiště, tak kvílí.

    Celkově se nám spíš osvědčuje říkat/ukazovat jen tu jednu následující činnost, protože když jich je víc, tak se buď hned vytočí, že ve výčtu je nějaká neoblíbená, anebo se na nějakou fakt těší, a to ji chce zase hned, protože jsem ji přece slíbila, že jo.

    Plus jsme zjistitili, že hlásit následující činnost to chce nějak "přiměřeně včas", což je u každé činnosti jinak. Třeba že někam pojedeme ze školky nehlásím hned, to fnuká, ať je to v podstatě cokoliv kromě pár top čiností. Když ho nechám v klidu, jdeme do auta, posadím, dám dobrotu atd, tak si jakoby nějak odfrkne a má zase kapacitu na něco dalšího, mi přijde. A je veselejší.

    Naopak před koupáním doma hlásím hodně brzo, třeba i půl hodiny. Aby se s tím nějak smířil, že jako fakt budeme končit a půjde do postele. Což trvá a někdy to ani tak neklapne, ale někdy prostě tu půlhodinu říká "ne" a pak už se tomu smějeme a on taky, táta ho bafne a jdeme v pohodě. Říct mu to a vzít ho hned je osvědčený recept na amok.

    Doma na magnetické tabuli máme vyskládaný režim dne, ale to ho zatím nějak nezaujalo.
    BALAENA
    BALAENA --- ---
    ANNIKA: před nějakou dobou jsme na to spolu narazily a tehdy jsi říkala, že mládě ještě nedává dějovou linku. co teď, jak víc komunikuje, není v tom posun?
    ANNIKA
    ANNIKA --- ---
    SOPFA: Nám se nejvíc osvědčilo si kartičky udělat. S reálnými fotkami známých věcí, prostředí, lidí. Ať to není abstraktní, některé děti, hlavně ty směrem k PAS mají problém, když to není úplně totéž. Třeba že na fotce je jiný bazén, než kam se jede, jogurt jiné značky atd, a už to pro ně nefunguje.

    Laminovačka je až překvapivě levná, třeba https://laminatory.heureka.cz/peach-home-office-a4-pl707/ , k ní folie, základ nacvakat klidně mobilem, fotky doma vytisknout a můžeš dělat kartičky jak na běžícím páse. S vlastním dítětem, a hlavně hned, když je to potřeba

    Na lednici máme fotky jídla na magnetkách (ty jsou většinou z nějaké knízky, název už ale presne něvím) a mládě si vždy donese, co chce jíst. Pro začátek VOKSu je to bezva, hned má odměnu a velmi rychle pochopí, že z komunikace kouká nějaký benefit :o) Mělo by to fungovat tak, že dítě donese kartičku, podá ji, musí se u toho podívat do očí, matka dá kartičku k puse a zřetelně několikrát vysloví, co to je a jde to prckovi dát. Nácvik někdy docela trvá, různě to rodiče předvádí spolu, pak jeden podá kartičku druhému ručičkou dítěte atd. S tím úplně nemám zkušenosti, náš holomek to pochopil okamžitě a sám, prostě za mnou přiběhl s kartičkou nanuku a čekal, co to udělá. Dostal nanuk, takže to ho nadchlo, načež dva dny nosil nanuky, pak nosil úplně všechno a koukal, co z toho kápne. A samozřejmě si to snaží různě ulehčovat, jakože mi to jenom ukáže, nebo stojí u mrazáku a řve, ať jako jdu okamžitě servírovat, tu kartičku po mně hází, aniž by se na mě podíval atd, tak to mu neprochází a prudíme ho s tím, že ten prosces fakt musí proběhnout schválně.

    A druhá runda obrázků je k ukázání, co se bude dít - máme nafocená místa a lidi, takže vždycky řeknu třeba "Pápá hřiště/bazén/babi a děda/nákup" atd. a ukážu obrázek, kam jedeme. Funguje to moc dobře, hned se chytil, pochopil souvislost a hodně to pomáhá redukovat jeho nejistotu a řev, že netuší, co se děje. A zvlášť ty oblíbený msíta zastaví hysterák, začne se těšit atd. Že rozumí, že to není jen nejaký náhodný obrázek, ale plán do budoucna, to víme bezpečně podle reakcí - když jdeme k babi, tak je reakce taková vlažná, když na koupák nebo do TOnga, tak se teleportuje do předsíně, snaží se narvat do bot a nadšeně poskakuje. Postupně už zvládá i jen ukázat obrázek na mobilu, když nemám kartičku.

    Ve školce jsem ho první den nafotila v šatně, ve třídě, u jídla, na zahradě - a kartičky druhý den přinesla zalaminované učitelkám, aby mu vždycky ukázaly, co se bude dít. Když se režim zaběhnul, tak už to není potřeba, ale zkraje to hodně pomohlo zlepšit orientaci v novém prostředí a zmírnit úzkost.

    SOPFA
    SOPFA --- ---
    jinak sháním kontakt na dětského psychologa (aktuálně mám rezervovaný termín na konec srpna u PhDr. Terezy Soukupové, Ph.D. ://www.psycholozkaprodeti.cz/ - byla mi doporučena), ráda bych ale znala názor psychologa dřív, než budeme řešit další školkový rok.
    SOPFA
    SOPFA --- ---
    ha! našla jsem ke stažení spoustu materiálu zde:
    http://wiki.rvp.cz/index.php?title=Kabinet/Speci%C3%A1ln%C3%AD_pedagogika
    nicméně dotaz stále platí
    SOPFA
    SOPFA --- ---
    Ahoj, dcera 3 roky, susp.vyvojová dysfázie, aktivně používá jen pár slov, na logopedii docházíme už 6 měsíců a odtud máme na doma jen dvě sady obrázků k procvičování. Kde prosím sehnat výukové materiály (jako ty ruzné komunikační kartičky, piktogramy, režim dne...atp.)? Nějaké tipy?
    ANNIKA
    ANNIKA --- ---
    A podobná diskuze tu zatím chybí, a přitom by mohla být někomu kuprospechu...

    Zatím bych ji nechala otevřenou verejne, než se to tu rozjede, a pak bych přístup asi nějak omezila, jestli tu budeme řešit osobnejsi věci a stesky. Uvidíme podle situace :-)
    ANNIKA
    ANNIKA --- ---
    Máme děti které nemluví, nerozumí, často se chovají dost autisticky, ale autisti to nejsou, mají přidružené různé motorické, senzorické a jiné obtíže... A skoro nikdo vlastně neví, co s nimi. Do většiny kolonek nezapadají a odborníci rodiče často přeposílají od čerta k ďáblu, konce to nebere, čas letí a zoufalství stoupá. Pojďme sdílet zkušenosti, rady, tipy, triky, kontakty a v neposlední řadě podporu, protože ta je v našem případě sakra potřeba.

    Všichni totiž přece víme, že kdybychom na ty děti pořádně mluvili a četli jim, tak jsou úplně v pořádku! A když to náhodou nevíme, tak okolí to ví úplně přesně. A naštěstí neváhá se o tyto i jiné fundované rady ochotně a často podělit... Tak holt se musíme my, neschopni rodiče, politovat aspoň vzájemně :-)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam