GREAT_R: Plynnej chlór. Udělal sis doma vlastní první světovou.

jsem věkově nevyhraněná.. dnes jsem naška beďara mezu vráskama :D *cítím se spíš na ty beďary*

vždycky hledám ty nejslanější preclíky

TAMARIX: savo i ocet jsou kyseliny.

TAMARIX: na malýho chemika jsem si nehrála :D stačilo se jenom blbě nahnout a vdechnout ten horkej výpar a bylo vymalováno :)

Zjevně ještě nejsem holka na vdávání, dneska jsem si při úklidu, při čištění odpadu, poleptala dýchací cesty, nah, whatever...

TANKIE_: A umele kvetiny! To budou ale pekny Vanoce.

MATHEA: ty chceš asi dostat sadu krajkových záclon a deček.

Ze jsem hrozna, protoze jsem okamzie zacala googlit ty nejslozitejsi omalovanky pod stromecek pro TANKIE_.

Nenavidim omalovanky. Uz od detstvi mi prijde uplne debilni vybarvovat neco, co nakreslil nekdo jinej. A pojem "antistresove omalovanky" je pro me absolutni oxymoron, vybarvit dukladne slozitou mandalu by mi zpusobilo zachvat uzkosti, sezrani cele knihy a rozdupani pastelek.

Neumim ani krizkovej steh a ta vysivka co jsem si ji koupila jako treninkovy material, mne privadi do stavu totalni vzteklosti. Priznavam se, ze jsem absolutne leva!

Dyne jsou tak odporny, ze by se mely zakazat.

Jsou mi odporný zvířecí overaly a přijde mi, že v tom lidi vypadají jak dementi, nebo přerostlý mimina.

Nesnasim podprdelniky. Cim vyšší tím horší. Bůhví kolik tlustejch upocenejch zadku do nich předtím prdelo.

Jsem svatecni ridic. Myslim, ze neridim blbe a kdyz vozim rodinu, tak zasadne jen bezpecne. Kdyz jsem ale asi pred 2 tydny vracel carsharingovy auto, tak jsem udelal picovinu, ktera se mi porad vraci. Predjel jsem auto a pred nim to stocil doleva pres tramvajovy koleje, abych se otocil do protismeru (na miste urcenym k prejizdeni koleji). Problem byl, ze jsem prehlidl tu tramvaj, ktera zrovna jela stejnym smerem. Ridic tramvaje asi kvuli me musel hodne brzdit.
I kdyz existovalo nekolik okolnosti, ktery by mohly mluvit v muj prospech, tak vim, ze by pripadna srazka stejne byla jasne klasifikovana jako moje vina. A to nemluvim o tom, co se mohlo stat - me a lidem v tramvaji. Beru tohle priznani jako zpoved z hrichu, dam si otcenas a doufam, ze uz si vzdycky budu davat vetsiho bacha.

V rámci práce s emocemi a jejich zvládáním jsem psala dopisy, které jsem dávala do složky. Dala jsem do toho vše, co jsem cítila a co jsem neřekla nahlas. A že jich tam za poslední dobu přibylo. Nicméně včera jsem je spálila. Cítím se očištěná a věřím, že už nebudou zapotřebí.