CAMKA: tak je je vlatne taky prizani, ze se uplnej dement. Zrovna dneska je to presne dva roky. Takze.
Prihlasil jsem se do AZ kvizu a prihlasil jsem tajne i sve dva kamarady. (Zdravim id VITEKK) Nahoda tomu chtela ze po trech letech a uspesnem konkurzu (zjistujou jestli nejsi uplnej dement atd. zkratka ze jsi vysilatelny) jsme meli nataceni tri dny po sobe. Vitek bohuzel vypadl, takze jsme se v Brne ani nepotkali. Druhy kamarad Tomas nastupoval druhy den rano. To ja uz cekala pred studiem jako nahradnik, kdyby nekdo nedorazil. Tomas postoupil do dalsiho dilu, kde bohuzel taky vypadl. Zasli jsme tedy na obed do moji oblibene kavarny Spolek. Tomas si zacal hledat spojeni do Prahy a nechtel se nechat premluvit aby se mnou zustal do zitra a trochu popil. Slovni natlak nepomahal a tak jsem mu k jidlu objednal hruskovici. To byla asi jedna odpoledne. Pak najednou byla pulnoc, jsme porad v kavarne spolek, ktera je zavrena, ale mezitim jsem se seznamili s barmankama a popijime s nima. V sobe mame (ve dvou) pul lahve hruskovice dve lahve merunkovice a buhvi proc par panaku pastisu. Dal si matne pamatuju cestu dvema(!?) taxikama k brnenske televizi, kde se v ucnovskych kolejich soutezici ubytovaji. Pak mi zazvoni budik. Za 30 minut mam byt na nataceni. Bohuzel mam problem chodit rovne. Citim prusvih. Hlavou mi probleskne veta "Průměrná denní sledovanost je 440 000 diváků a dalších 100 000 shlédne soutěž zpětně na iVysílání." Rychle hlavu pod kohoutek. Za par minut uz jsem v maskerne kterou zaplavi alkoholovy oder. Maskerky se smejou, ja jen krcim rameny "Brno, no."
Hned na zacatku vsechny soutezici toho kola nazenou do mistnosti, kde mate asi tak 30 s na to si vybrat cenu kterou chcete dostat. Takze ten vyber ceny na konci je jen divadlo a predem vite co dostanete. Je tam miliarda knizek a deskovych her. Ja mel trochu porblem ostrit a tak jsem si vybral hned to prvni co byl na rane, predplatne casopisu Historie. (Ja to neznal, ale najdete si co to je, snazil jsem se to pak marne rusit, abych to nemusl kazdy mesic vyhazovat ze schranky rovnou do papiru). Pak uz se s nami privitala moje hrdinka z Hip Hap Hop, Eva Brettschneiderova (nyni milf 10/10) a zaclo se natacet. Muj hlavni cil byl, aby nebylo poznat, ze jsem ozralej, diky bohu za pultik, ktereho se dalo drzet. Problem byl ale s udrzenim pozornosti. Obcas se mi stalo, ze na me Eva kouka, odpocet bezi a ja netusim, jak znela otazka, protoze premyslim, jake klicove slovo pouziju pro dalsi pismenko.
Nejakym zazrakem jsem ale postoupil do finale, kde jsme se utkal s panem Petrem. V tomto kole jsem napriklad na otazku, jestli se opilec z hospody u vocka, ze serialu simpsonovi jmenuje Barney, odpovedel ze nejmenuje. Naprosto netusim proc, protoze jsem prvnich 20 seriii toho serialu videl nekolikrat. Tentokrat jsem uz prohral. Pak se ozval hlas rezisara z kontrolni mistnosti, ze hezky souboj, ale prekrocili jsme stopaz a musime to pretocit. Takze nakonec mi pan Petr vzal policko, ktere jsme vedel a vypadam diky tomu jako jeste o neco vetsi debil proto, aby se dil vesel do stopaze :) Byl jsem vlatne rad, ze uz muzu jit na vlak protoze ostra studiova svetla me zacinajici kocovine neprala, zastavila me bohuzel produkcni. "Ale vy jste postoupil, nemate radost?" V dalsim dile jsem vypadl hned na zacatku tim skoncilo utrpeni. Jen se pak znovu ozval hlas rezisera, ktery se podivoval nad mou volbou poli a polozil recnickou otazku, jestli vime, ze mame spojovat ty tri steny.
Ze studia se nesmi odchazet pred skoncenim, takze jsem musel zustat az do konce, ale byl jsem svedkem dalsiho pretaceni, kde naopak stopaz nestacila, takze se prodluzovala predstavovacka a pani co uz vypadla, musela znovu a obsahleji mluvit o svych konicich. Coz mi osvetlilo, proc se obcas pri tom predstavovani ti lide tak mraci, kdyz pak pri hre je to v pohode.
A ne, problemy s alkoholem nemam, jsme proste jen dement.