NELLAS: Uplně se mi vybavil ten tělocvičnovej pach nářadí a a zatuchliny a zakyslýho potu, a ten uzel na žaludku, kdy celá třída stojí ve štrůdlu a všichni sledujou, jestli přes tu kozu skočíš/ten výmyk uděláš, nebo si spektakulárně nabiješ držku a učitelka začne ječet, že přece řikala stokrát, že makej těma rukama, a člověk se modlí, aby zazvonilo, než na něj přijde řada. A to jsem sportovala fakt ráda a nebyla jsem nějak extra nešikovná..
Vejška nebyla žádná procházka růžovou zahradou, ale stejně jsem dobře do třiceti měla noční můry o tom, že jsem zapomněla odchodit nějakej předmět na základce nebo na gymplu a musím se tam vrátit, ta vysoká nebo práce neplatí a nepočítaj se. Brrr, fuj, jen si na ty sny vzpomenu a ještě teď se z toho oklepu.