Miluju svého partnera a jsem šťastná, že ho mám, protože lepšího chlapa bych potkat nemohla. Jenomže za ty roky, co jsem byla sama, jsem si zvykla na svobodu, že se nemusím ohlížet na nikoho kromě dětí, že pokud jsou ty zaobstarané, tak mám někdy čas i pro sebe. Teď nemám pro sebe čas vůbec žádný a občas se přistihnu, jak si říkám, jestli mi to za to stojí a jestli mi vlastně nebylo líp samotný.

Já jsem jednou hodil dvě šestky

vzdy jsem byl az kromobycejne tupy k vnimani naznaku zajmu o moji osobu ze strany opacneho (a jak se ukazalo, i stejneho) pohlavi.

Nikdy jsem nešla Žižkovským tunelem.

Strasne touzim po linem dni( nebo spis tydnu), kdy se budu jen valet, jist, koukat na filmy, cist si a popijet.

TCHYBABA: Já jsem vždycky říkala: "Díky, dalo to hroznou práci!" :-)
Přiznám se, že jsem teď dost macatá a nechce se mi s tím nic dělat, protože tělo zvládá v pohodě všechno, co potřebuju.

Pochvalné komentáře a poznámky k mé štíhlé postavě mě uvádějí do rozpaků a mnohdy nevím, co na ně odpovědět.

Dnes je líný den. Jenom se válím, jím a popíjím radler.

uz od rana posloucham ten nejhorsi ruskej hardbass a nemuzu prestat! halp!

Po vic nez roce jsem z pohodlnosti ukoncila bojkot restaurace Seberak (majitel je autor iniciativy Chcipl pes) a sla tam s detma na obed a prolejzacky. Klecet na hrachu kvuli tomu spis nebudu.

Broskve, ananasy, luštěniny, kečupy a tatarky... člověk si říká, že jsou horší věci, které lidi strkají do pusy a pak si vzpomene na “z análu do pusy”... po důkladné přípravě nemám problém...

Jo a uklidňuje mě Debussy...

Hrozně mi chutnají luštěniny, navzdory všem vedlejším efektům.

Jezdím co nejvíc bez navigace. Dneska Balt Liberec nazpaměť. Těžký to není, mozek se trénuje.

Míchám si tatarku s kečupem do jedný šlichty.
A někdy si do toho máčím rohlík.

Jim jenom pizzu s ananasem a mám rád kopr i koriandr.

Asi nikdy me neomrzi praskat bublinkovou folii.