máme doma třesavky, beru to jako víceméně nutnou součást výsady bydlení u lesa. Kdyby šlo o pavouka Josefa žijícího svůj klidný život za záchodovou mísou, byla bych v klidu, ale jich je jaksi z podstaty věci HODNĚ. Tím myslím FAKT HODNĚ. Nedávno jsem vymalovala kuchyň a sleduji, jak den za dnem hrdinně dobývají prostor zpět. Přiznání číslo 1: před likvidací každého exempláře řeknu "promiň" (a myslím to dost vážně). Zatím mne nikdo u toho nepřistihl.
Přiznání číslo 2: řekla jsem to kamarádovi a on, výsostný logik, mi nabídl východisko: "Já jim říkám, venku je vaše prostředí, já ho navštěvuji a zas se řádně vracím do toho svého. No a tady je zas MOJE prostředí...". A mně tenhle logický návod emočně dost ulevil. (Kde se další rozvoj mé empatie zastaví, to se radši neptám...)