Na psychiatrii me pred mnoho lety nechala poslat moje mati, ktera si myslela, ze jsem mimo a mam po uraze hlavy (upadl jsem ve fitku v saune) psychotickou ataku. Vyhlasila po mne celostatni patrani, policie me samozrejme hledala az nasla v zamestnani v kancelari. Byl do des, prijeli si pro me, se samopalama a odvadeli me do sanitky v poutech. Kdyz jsem se pak vratil po par tydnech pozorovani v PLB do prace kde me uznali ze jsem v poradku, tak jsem byl v podstate za hrdinu. ;o)

PIKKMA: momentálně mam ty práce tři... A všechny by se dali shrnout: starám se, aby se ženám žilo lépe a nevyhověly..)

VDFLAT: byla jsem 25 let, ale už jsem musela změnit obor... Páč jsem po tolika letech non-stop vyhořela..(

VDFLAT: probační úřednice

KOPRETKA: eeeee, cože děláš? :D

Sedím nahá u klienta na balóně, opakuji se a piju pivo... Taky jedna z lepších prací..)

ja sa priznam, ze je dost osviezujuce si priznat, ze clovek nie je normalny a ze potrebuje odbornu pomoc. :D

Tyvole kdo smazal můj terapeutický post o drogách? Víte hovno jak se pečuje o psýché!

/on top nonstop!

Normální obvykle znamená nediagnostikovaný.

Přiznám se že jsem nikdy nebyl v Bohnicích a ani v jiném zařízení tohoto typu. A ani u žádného doktora přes tyto obtíže, takže jsem asi trapně normální.

Tvl, hroznej lazaret ten Nyx 8))

VESTIGIA: Presne takovou party jsem chtel usporadat po vecerce v PLB ale z pozice pacienta. Bohuzel jsem nebyl pochopen, ze si jen delam legraci na tema "Prelet pres kukacci hnizdo" a byl jsem transportovan na oddeleni neklidu, kde to teda byla sila. ;o)

Tak já se přiznám, že mám na Bohnice taky pěkný vzpomínky.
Kdysi (no, už je to minimálně 25 let zpátky, spíš víc) tam pracovala moje kamarádka a jednou za čas pořádala takzvané kripls párty na jednom nejmenovaném oddělení. Součástí bylo uvítání s podnosem plným kelímků s léky (do teď nevím, co nám to dala, ale nic to nedělalo, tak snad měla rozum) a dostali jsme visačky s naším jménem a nějakou ultra příšernou průkazovou fotkou. No a pak jsme prostě kalili, pouštěli si na kazeťáku normálně používaném při terapiích Vanessu a jiné podobné lahůdky a nakonec jsme přespali v pokoji s polstrovanými dveřmi bez kliky. Nejvíc mě vždycky překvapovalo, že to bylo všem v zařízení úplně jedno, včetně vrátného a noční lékařské služby. Té nevadilo ani to, když jsme běhali po pavilonu v pláštích a kontrolovali "blázny", jestli spí.
Dodnes si říkám, jaký to byl úlet a nechápu, že nám to mohlo projít bez jakéhokoliv průšvihu. Ale byli jsme pankáči, gotici a jiná svoloč a bylo by nám to asi stejně jedno :-)