Mám přestávku v práci a za sebou už 11 hodin pravidelného hudebního přísunu. Vlastně i proto sem píšu. Jak jsem tu nedávno pičoval na kapelu Kryštof, tak stejnou měrou m totiži dávají zabrat texty, co tu každou chvili zpívá Anna K.
Konkrétně třebas "co mi za to dáš, že mě máš". Ale totálně vede jiná perla z pera textařského velmistra: "Zapomenem na chvíle, kdy zavřeli cestu a já kvůli Tobě ušila i svěrací vestu." Ty kráso, tohle je tak strašně na sílu rým, až to bolí. A čím víckrát jsem to slyšel, tím víc si říkám, že snad není možné, aby někdo s alespoň minimálním citem pro tvorbu textu stvořil tuhle hrůzu.
Mimochodem, přiznám se, že jsem si dnes u oběda, když měla přijít pasáž s tímhle textem, normálně na chvíli zacpal uši. ;)