FIONOR: Ufff, tohle moc dobře znám. Jak zntoho ven?

Mam velkej respekt ke vsem lidem, kteri dokazou byt dyl nez tyden bez sexu. Ja uz bych se asi pobodal z toho pretlaku.

Se mnou exmanžel roky (v mém nej věku) nespal. Kdybych nebyla psychicky v totální prdeli a nečekala na zázrak, byla bych za možnost využití profíka vděčná.
Veselé rozuzlení: sváděl to na moc práce, že je unavenej, že mu moc nechce stát….a nakonec jsem zjistila, že jedinej s kym v Praze a přilehlém okolí nechce spát jsem já. Ach. Krásné vzpomínky 8)

FIONOR: No jedno je snazit sa to riesit a druhe je uplne rezignovat a nechat partnera nech sa trapi a sudit ho za to, ze ho vobec napadlo si za to zaplatit.
Sex mat nebudes, ale nebudes mat nikoho ineho, lebo to sa nepatri. Tak si trp.
(Tym nenarazam na niciu konkretnu domacu situaciu, len na nejaky pattern, ktory v paroch pozorujem)

Deprese, celkové vyčerpání prací nebo nekompenzované ADHD (tím, že vztah upadne do rutiny a dotyčný na to není připravený reagovat) můžou mít podobný efekt.
Alespoň k tomu jsme došli na terapii, když jsem tohle řešil u sebe.

Zejména v hluboké depresi, kdy člověk nenávidí sám sebe, je těžké cítit se milovaný jinou osobou a manifestovat to fyzickou náklonností. V extrému se pak ze sexu stane "maska:, kterou člověk nosí doma, aby neublížil... a tím víc se partnerovi/ce vzdaluje jak se ze sexu se stává jen další závazek.

bola som v situacii kde mi toto rozbilo dlhy vztah. protejsek to odmietal riesit a vlastne doteraz nechapem, jak mohol byt vtedy on s tou situaciou v pohode a nechat ma bez toho tak dlho. nakoniec som koniec musela iniciovat ja. najtazsia vec, co som v zivote urobila.

tak jestli s tím manželka nemá problém...
já si dycky myslela, že nezáleží ani tak kde, s kým, jak, ale jestli je s tím partner vpoho

A myslím si, že jsou takový myšlenky v mý situaci naprosto běžný. Kdybych to doopravdy dělal, tak to rozhodně nebleju veřejně na internety.

ELIZHANNAH: Jak říkám, věc názoru. Já jsem vždycky uměl oddělit sex z lásky od sexu pro zábavu, ale samozřejmě chápu, že to má někdo jinak. To je fuk, jenom jsem si tu tak zoufale ufňukl, nepotřebuju poradit, co cítím a co necítím. Natož se tu obhajovat. Moc dobře vím, že jsou tyhle věci tabu, ostatně proto jsem si taky ulevil zrovna tady, že jo.

ELIZHANNAH: Věc názoru. Pro mě je to pouze využití služeb profesionálky. Něco jako masáž zad, pedikůra nebo stříhání pudla. V podstatě taková samohana s asistencí. Milostné dopisy dotyčné psát nehodlám...

Dokoukala jsem Shameless a ted nevim co se zivotem.

nevedel jsem, ze venusiny kulicky jsou i terapeuticke pomucky.. njn

Je jedna Íránka, kterou fakt platonicky miluju ❤️ když mi něco říká, tak já nedokážu vnímat, co říká a jen na ní zírám... A navíc je hrozně hezká a milá.

Tísňovou linku 158 pro Policii ČR si pamatuju (až) podle scénky z nováckého sitcomu Policajti z předmětí, kde Michal Suchánek skáče na posteli a prozpěvuje si: „158, polib prdel kosům“.

Jsem strasne lina mrdka. Prijel jsem dva dny zpatky z dovoleny a rikal si jak pujdu do fitka, jak doma vsechno uklidim, vyperu. Pojedu do dilny mrknout na stoly. Neudelal jsem absolutne nic. Jen sedim u kompu, cumim na serialy, zeru pizzu, ctu dementni clanky a vubec se mi nechce nic delat. Desim se zitrejsiho rana na ktery jsem presunul asi patnact ukolu ktery jsem si napsal a uz tedka vim ze tak polovinu z nich nemam sanci vubec stihnout.

Salaman je hrdina! A o jeho single život se vůbec, ale vůbec nebojím. Respektive jsem přesvědčená, že nebude mít dlouhé trvání!

Jinak to lezení bez lana. Přiznám se, že jsem jednu pískovcovou věž bez lana vylezla. V Tisé, krásná 20m věž v nejnovějším průvodci označena (!). To zpravidla znamená určitě varování. V tomhle případě šlo o to, že tam prostě nešlo dát žádný jištění. Což o to, já měla sedák, i na sobě navázané lano, hromadu smyček, nějaký ufo, kinderkopf, jen jsem prostě nikam nemohla nic dát, nebylo kam. Tak jsem si vždycky řekla, fajn, vylezu ještě o dva metry dal a tam něco půjde. Nešlo. Můj parťák dole naštěstí pochopil situaci a ani nedutal. Protože kdyby mi v tom mém klidném zenu řekl něco jako "a nechceš si tam třeba něco dát?", tak asi najednou procitnu, dojde mi,že jsem v 15 metrech bez jištění a zeseru se totálně do paniky a třeba se zabiju.
Ale nic z toho se nestalo,takze si tak lezu a s teorií, že když to nejde zajistit, tak to místo prostě přelezu a to půjde vejš, jsem opojně dolezla pojednou nahoru, tam se cvakla do slaňovacího kruhu a poprvé v životě si mohla říct, že to bylo něco jako sólo.
Jednu dobu jsem pak chtěla takhle lézt. Ale nedlouho potom jsem otěhotněla. A nevím, jestli se k sólo lezení někdy ještě dostanu. Ale bylo to opojné až intoxikující.
Chtěla bych to ještě někdy zažít.

STEPNI_VLK: uf, no. Díky za odpověď :)