KAIAFOX: Jestli je to vážně míněný dotaz, tak je toho fakt hodně. Samozřejmě záleží, co máš k dispozici za vybavení a co konkrétně Tě zajímá. Nevím, zda tipuju správně využití (archeologie a příbuzné obory?), ale kromě té fluorescence na prvkové složení lze relativně standardním rtg zdrojem měřit i u neživých objektů klasickou radiografii (prostě absorpci - jako u rtg pacientů) nebo dokonce tomografii (CT), což neinvazivně zobrazí i trochu do hloubky (záleží na materiálu, obecně jsou na to o něco lepší neutrony než rtg). Pak lze samozřejmě měřit difrakci, ale to už bývá destruktivní (ne v principu, ale je vhodné to měřit na prášku, a ten je potřeba někde uloupnout) a dá to přesnou krystalovou strukturu, tj. lepší ponětí o fázovém složení daného materiálu (chemické složení, tepelné úpravy, koroze, pigmenty, ...). Hodně opomíjná je rentgenová reflektivita, kterou lze zkoumat mikrodrsnost, strukturu povrchových vrstev apod. asi hlavně u hladších objektů. Atd.
Protože je toho hodně, tak bych možná doporučoval se soustředit na to xrf, co sama využiješ, umíš a zřejmě máš k dispozici + k tomu navíc dostat základní povědomí o těch dalších metodách, které se pak dají sehnat (i s příslušnými experty) k občasné spolupráci (MFF a PřF UK, FZU a jiné ústavy AV).