Někdy mě trápí, že jsem v životě, v minulosti, zabil pár hmyzáků. Dokonce i pavouků (fakt to dneska už nedělám). Taky komárů, ale to mě netrápí – porušují nepsanou dohodu, a to po brutálně tělesný stránce, tak co sakra s tím. To by bylo stejný jako s klíštětem, ale to jsem za celej život neměl (za kterýžto zázrak pořád děkuju bohu, zejména s přihlédnutím k tomu, že jsem značnou část dětství strávil lezením po stromech, chozením po lesích a válením se v trávě, asi jako každý normální děcko narozený v osmdesátkách).
Každopádně nemám právo nic takovýho dělat; ostatně ta stará, odmalička vštěpovaná představa o lidský nadřazenosti je jeden z největších bludů člověka.
Pán tvorstva prej! Nemyslím si, že kdybych tohohle pána postavil doprostřed africký buše, bez auta a pušky, že by tamní tvorové, který by se kolem něj vbrzku vyrojili, měli na koncept takzvanýho pána tvorstva stejnej názor...
(Jo a mimochodem: ne; neznamená to, že když jsem odjakživa na přírodu, tak každej vynález soudruhů z Bruselu, kterej všechny ostatní jen tak mimochodem ožebračí, automaticky považuju za skvělej a důvěryhodnej nápad; to spíš naopak. Až jednou začnu věřit korporátům, sepíšu si rovnou závěť.)
A vůbec mě fascinuje, s jakou samozřejmostí se lidi k "prostředí" (nazvěme to tak) chovají. Je to neuvěřitelný. A prosakuje to ze všeho. Stačí si pustit "fun" videa na YT.
No nic. Parádní ráno.
Kéž jsou všechny bytosti šťastny.