Odmalička nerad plavu na hluboké vodě. Vadí mi pocit, že nevím, co je pode mnou, a od děství mě svírá představa, že mám pod nohama něco, o co bych mohl zachytit, kdybych spustil nohy trochu víc do hloubky, a poškrábal / pořezal se o to, nedej bože se do toho zasekl nebo zamotal.
Teď koukám na ty fotky bordelu na dně Orlíku a Slapské přehrady, co vylezl nad klesající hladinu, a uvědomuju si, že tenhle strach není až tak iracionální.

Úplně bytostně nesnáším plakáty v metru s Lili, co potřebuje operaci…

Zvládla jsem to sem nenapsat několikrát, ale je tu další vlna těchto billboardů. A já nechápu, že ta holka už není dávno odoperovaná nebo mrtvá teda, jestli ji nikdo i přes tu masivní propagandu na tu operaci neposlal peníze.
Nebo si jenom firma na plakáty a billboardy dělá sama sobě reklamu a využívá k tomu fotku nějakýho nebohýho dítěte?
V každým případě to nesnáším a musím odvracet zrak a nesnáším toho, kdo zařídil, ať to je každejch pár měsíců z obou stran všech eskalátorů v metru, který používám.

STICKYGREEN: radši to sem dopíšu: nevlastnit nerovná se nemít )

Vlastním jenom oblečení, kosmetiku, jidlo, pár malířských potřeb,b telefon a brýle. Záměrně. Tedy nejdřív z donucení, pak už cíleně.
Při povodních 2002 přišel o všechny věci na bytě v Karlíně. Fotoalba ,štosy graff sketchů, nejcennější věci co máte. To bolelo tak, že jsem si řek tyvole ser na věci to je minulost jedeme dál)) Dlouho sem to rodejchaval.
Už si vystačím sám se sebou v jistým smyslu, věci mě jenom rozptylují. (poustevník nejsem))

CAMKA: https://youtu.be/BMSGttFKBsU?si=AjeUmhrGqPYMptq6

:)

Viděl jsem na yt selekci 12 nejizolovanejsich obydlených míst planety. Mimo polární oblasti bych klidně v Pacifiku vegetil na nějakým tom ostrůvku.
Když si představím že bych tam byl tak mě jiná pocit bezpečí.

Skoro mi trhá srdce, když o sobě pochybují pro mě naprosto fascinující a okouzlující lidé.

MICHELLEDANIELS:

FRK_R23: to bude tim, ze jedine co je stale, je to, ze se neustale vse meni. Zkus na to myslet i v tech horsich casech, on ten zivot neni pak takova kurva, jak se zda ;)

Tuhle školáckou chybu už nikdy neudělám. Myšlenky typu jsem šťastnej nebo teď je to v pohodě jsou vždy předzvěst něčeho strašnýho.

Pořád se nedokážu přestat cejtit jako hovno, jenom kvůli tomu, že jsem teď konečně šťastnej.

Mám brutální chuť na cigaretu, i když už asi tři čtyři nebo pět týdnů nekouřím.... Jsem si to tentokrát nijak jako neohraničila. Prostě jsem si nekoupila další krabku a celou dobu v pohodě. Jo jedno jsem měla před týdnem na divadelní afterparty... Ale teď úplně mi to najelo uf.

R_U_SIRIOUS: Bez komentáře :)

Jeden z důvodů proč jsem přestal chlastat byl strach z toho, že bych se mohl romanticky zamilovat do kamarádky. Nechlastám a jsme stále dobří přátelé.

Letošní sklizeň právě hoří.😁😎