REINITA: Mně nějakou dobu trvalo se dostat mezi koronáčema a zážitkama do stavu, kdy se zase jsem schopen normálně vyjadřovat. Ten čas nastal. Takže:
Obligátní "děkuju všem". Hráčům a jejich postavám, které občas chápou věci a občas ne a baví se spolu. Cépkům, která zajišťují, že se věci dějí a chtějí si s námi hrát.
Vysoce autonomním cépkům, která jsou na půl cesty mezi těmito dvěma polohami.
Všem těm neviditelným, kteří zajišťovali, že se věci dějí, i když je hráči nevidí.
Nakonec a hlavně samozřejmě orgům, které to vůbec napadlo a pak se rozhodli, že do toho půjdou a vezmou nás s sebou. A když si chceme hrát, pomůžou nám v tom.
Dojmy a zážitky? Zajímavé. Po Maškarádě se musím jako hráč naučit si víc aktivně hledat a tvořit linky, ale zlepšení tam bude. A háčky jsou.
Hned první společná scéna, která se mi stala, Střípky tak nějak hezky předznamenala - třídní sraz, můžeme nadávat na realitu a vyměňovat si náhodné tipy na věci, u toho nevypadnout z role a ještě chytit nějaké příběhové háčky.
Náhodně startující tiskárnu den po hře jsem tady už zmiňoval o pár příspěvků dříve.
A sice se s tím (hlavně u Sombry) opakuju, ale z "kroků a smíchu v temném prázdném DDM" se vyklubala fakt moc krásná scéna a její "pachatelky" si ji viditelně užily (a já taky, moc - holky byly super).