Děkuju svým kočkám za to, jak jsou vlídné, milé, přítulné, legrační, jak vycítí, když je mi zle a jak starostlivě mňoukají, když náhodou jsem příliš dlouho v koupelně (a já jim pak musím říct, že jsem v pořádku, jen si myju vlasy, tak mi to trvá a ony se pak uklidní), jak mě každou noc hřejou v posteli. Jsem jim vděčná, že nic nijak moc nedemolují a jejich pouhá přítomnost zvelebuje a zútulňuje můj byt.

Děkuji za svou dnešní dobrou náladu a pocit otevřeného srdce budíku navzdory.

dík za chlast

Děkuji za to, co v životě poznávám, koho potkávám, co můžu na vlastní oči vidět, svýma ušima slyšet, svýma nohama prochodit.. Děkuju za lidi kolem sebe, na který mám neuvěřitelný štěstí. Děkuju za rodinu, která je pevným přístavem. Děkuju za les, který mě před pěti lety nalákal z města a z kterého už nikdy nechci odejít. Děkuji za může bývalé i současného, díky kterým jsem tam, kde jsem. Díky za děti, které mě každý den učí zodpovědnosti. Děkuji.

Za to, že si konečně dokážu říct, že něco není pro mě, místo toho, abych se donekonečna přizpůsobovala a připadala si nedostatečná.

velky diky moji rustinarce ze zakladky z dob revolucnich, ktera mela aprobaci pouze na dalsi exotickej jazyk a diky tomu sem ted tam kde sem (i kdyz teda asi jedinej z cely tridy)... diky tomu sem zcela zodpovednej za zivot muj i mych potomku bez moznosti zadnich vratek v podobe famile a vseobecnyho zazemi, coz me nesmirne tesi.

za něj a za jeho trpělivost;)

Děkuji za další podnět ke kultivaci vděčnosti ;)

Jsem vděčný svým rodičům za to, že si utrhovali od huby a platili mi nejdražší jazykovku a ze mě nevyrostl "nikam nejedu protože neumím anglicky"....

za svou práci

jsem vděčnej..ehm.. za tohle auditko :) něco smysluplnýho ještě vymyslím..

Děkuju svému mozku, že mi po dlouhé době místo těch zlých snů poslal živý, sluncem zalitý energický sen s jiskřivou vodou v čistých řekách a potocích (které šly vždy přejít přes brod nebo most), vlakem, který jede strašně rychle, ale bezpečně, s letním lesem, který byl tak nádherný, že bych tam hned chtěla být.

Když jsem ještě ráno chodívala na svoje rychloprocházky před tím, než se probudily děti, byla jsem vždycky vděčná, že na jejich konci jsem viděla východ slunce (na kopci za domem). Vlastně dřív než všichni ostatní, k těm do té doliny dosvítilo až později.

V tuhle chvíli tobě za skvělý nápad. Díky za dobrej start dne :)