Nejakej starsi assesment filmu Neprijemna pravda a taky Velky podvod s globálním oteplováním
VÁCLAV KLAUS UVÁDÍ... DOKUMENTY S TEMATIKOU GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ
GLOSA / ZDENĚK HOLÝ / komentáře (34)
Václav Klaus uvádí... dokumenty s tematikou globálního oteplování
Už to bude skoro rok, kdy dokument spojený se jménem bývalého amerického viceprezidenta Alberta Gora Nepříjemná pravda vstoupil do našich kin. Chtěli jsme tento dokument recenzovat, ale ukázalo se, že nedostatečná znalost z oblasti problematiky globálního oteplování je tomu zásadně na překážku. Filmový kritik sice může popsat, jakých rétorických forem dokument používá, ale už si nemůže být jist správností jejich zapojení. Např. názorné ukázky katastrofických důsledků lidského počínání mohou být v jednom případě ospravedlnitelným varovným mementem, v druhém se naopak mohou stát zbytečným spouštěčem veřejných hysterií. Když letos v červnu uvedl prezident republiky Václav Klaus dokument Velký podvod s globálním oteplováním popírající tezi o globálním oteplování, objevila se výborná příležitost oba dokumenty porovnat. Oslovili jsme proto ty, jejichž názor je v této problematice nejrelevantnější a u nichž by měla každá diskuse na dané téma začínat, totiž vědce zabývající se změnou klimatu.
1) Jak zachází s fakty film Alberta Gora Nepříjemná pravda a jak ve srovnání s ním zachází s fakty film Velký podvod s globálním oteplováním?
2) Jak v této souvislosti hodnotíte rozhodnutí prezidenta ČR Václava Klause uvést exkluzivní projekci filmu Velký podvod s globálním oteplováním v pražském kině Blaník?
RNDr. Jan Pretel, CSc.
V roce 1966 ukončil studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK, obor meteorologie a klimatologie. V letech 1966–1991 pracoval v Ústavu fyziky atmosféry ČSAV, v letech 1991–1993 na Ministerstvu životního prostředí a od roku 1993 v Českém hydrometeorologickém ústavu na pozici vedoucího oddělení klimatické změny. V letech 1995–2004 byl členem delegací ČR na jednáních k Rámcové úmluvě a Kjótskému protokolu, v letech 1997–2002 byl členem výboru IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change (Mezivládní panel pro klimatické změny), založený při OSN v roce 1988).
1)
Film Nepříjemná pravda je emotivně laděným snímkem, založeným na přednášce Al Gora o klimatických změnách a globálních nebezpečích a rizicích, které tyto změny mohou v budoucnu vyvolat. Prezentuje řadu odborných zjištění, ale nelze v něm nevidět i aspekty politické osobní propagace Al Gora. Snímek podporuje představu velmi silného negativního vlivu lidské činnosti na klima. Informace jsou podávány většinou realisticky a hlavně velmi přesvědčivě. Občas jsou i mírně zkreslovány či ukazují jen část pravdy, někde poněkud nadsazují. Pasáže, které nejsou pravdivé, jsou spíše výjimečné.
Film uvádí spíše katastrofičtější varianty dalšího vývoje, a proto se zmiňuje pouze o těch nejméně příznivých vědeckých scénářích. Nadsazuje i v části o extremalitách budoucího počasí. Uvádí např. příliš vysoké počty zemřelých v důsledku vlny veder v Evropě 2003, nadsazuje kauzální vztah mezi počtem hurikánů a klimatickou změnou, zdůrazňuje ničivou sílu hurikánu Katrina, nechává ve filmu stoupnout hladinu oceánů o sedm metrů a zaplavit Floridu, San Francisko, New York, Kalkatu, Peking, Šanghaj a velkou část Nizozemí – zřejmě proto, aby více zaujal. Projekce nárůstu hladin do konce tohoto století je přitom i při nejpesimističtějším scénáři necelých 60 cm... Nechává „zastavit” také Golfský proud, což je zatím skutečně silně nereálné. Film jako celek zvýší zájem diváka o problém, vykreslí mu důsledky v poněkud černějších barvách, nadsadí, ale zásadně ho neklame!
Zato film Velký podvod s globálním oteplováním je skutečně klamné a propagandistické vylíčení současného stavu poznání o klimatické změně. Jako nesourodá snůška trochy pravdy, a pak už jenom polopravd a nepravd, které cíleně míří k diskreditaci problému, je skutečně „velkým podvodem” na divákovi. Autor provedl silně selektivní výběr vědeckých informací, a to zejména těch, které jsou spojeny s jistou neurčitostí. Ty se pak snaží divákovi prezentovat tak, aby vyzněly jako „silné argumenty” proti probíhajícím globálním změnám.
Například vztah mezi teplotou a koncentracemi CO2: Již paleoklimatologická měření ukázala, že někdy nastává situace, kdy teploty předchází nárůstu CO2. Je to ale jenom důkazem, že mezi oběma veličinami existují zpětné vazby. Primární vliv je ale na straně absorpce a vyzařování dlouhovlnného záření při rostoucích koncentracích, a o zpětných vazbách film nehovoří vůbec. Celý problém je tak účelově vytržen z kontextu. Rovněž 800letý posun mezi oběma křivkami byl pro záměr filmu vytvořen uměle. Rozdíl je dokumentován na křivkách z doby ledové před asi 240 tisíci lety. Konec doby ledové byl ale vyvolán zásadními změnami v poloze Země i změnami její orbitální dráhy a nemá vůbec nic společného se změnami koncentrací.
Nebo tvrzení filmu, že antropogenní emise CO2 jsou zanedbatelné vůči emisím ze sopečné činnosti: Současné antropogenní emise jsou více než stokrát vyšší než emise ze sopečné činnosti. Nesprávné jsou i prezentované vztahy mezi změnami teploty a změnami sluneční aktivity za posledních čtyři sta let. Část grafu byla evidentně zkonstruována ze zcela chybných hodnot, pro část grafu byly hodnoty „vymazány”. Film se rovněž nezmiňuje o tom, že v posledních třicet letech sluneční aktivita klesá, zatímco teplota i koncentrace CO2 narůstají.
A podobných argumentů by se dala nalézt celá řada. Film Nepříjemná pravda je možné divákovi zajímajícímu se o problém ke shlédnutí doporučit spolu s doporučením, aby se o svoji budoucnost zase moc nebál. Navštívit film Velký podvod s globálním oteplováním je spíše ztráta času, pokud se člověk nechce nad jeho obsahem spíše pousmát.