Podle Jennifer Mather (odbornice na psychologii chobotnic) byl hybným momentem v rozvoji inteligence chobotnic okamžik ztráty krunýře, kterým se honosili jejich předkové. Loví mnoho desítek různých živočišných druhů, přičemž každý z nich žádá jinou loveckou strategii, jiný soubor dovedností, rozhodnutí a reakcí na danou situaci. Ztráta krunýře v podstatě zapříčinila situaci, že se z chobotnic stal "pytel proteinů", který padne za oběť čemukoliv, co by se jim velikostí vyrovnalo a dokázalo je ulovit. Na základě získaných informací můžeme téměř s jistotou tvrdit, že si chobotnice svou zranitelnost uvědomují a vytvářejí si metody, jak své životy chránit. Např. po návratu z lovu si chobotnice zabezpečují vchody doupat kameny, které stavějí do jakési hradby. V roce 2009 byl v Indonésii zdokumentován případ, kdy sebou chobotnice nosily dvě půlky kokosových skořápek a využívaly je jako svou ochranu. Jednu půlku nosily pod sebou a jednu nad sebou. V případě potřeby si do spodní skořápky vlezly a horní se přiklopily. Jiný příklad se odehrál v laboratoři v Middlebury, kde se ježovka stravovala v blízkosti vstupu do doupěte samice Octopus bimaculoides. Chobotnice se vyplížila ven a zatarasila si vchod kusem břidlice, který vztyčila a opřela o vstupní stěny vchodu.
Dále se odborníci domnívají, že chobotnice využívají dovednost známou pod pojmem "teorie mysli". Jedná se o schopnost přisuzovat druhým myšlenky, které se od našich mohou lišit. Kdysi jsme se domnívali, že dovednost přísluší pouze lidem. Jedná se o důležitou součást vědomí, která je neodlučně spjata se sebeuvědoměním. Schopnost lze dokázat jednoduchým pokusem, kdy chobotnice následuje Váš prst, který ji ukazuje cestu v bludišti za potravou. Chobotnice předpokládá, že právě vy máte informace, kterými sama nedisponuje a spoléhá se tak na Vás. Následuje Váš prst, který ji ukazuje cestu s vědomím, že právě vy ji dovede k zdárnému překonání překážky a pomůžete ji tak nakrmit se. Toto chování lze pozorovat např. u psů či dravců následujících sokolníky.
Ve volném prostředí musí chobotnice "přesvědčit" spoustu druhů predátorů i kořisti o tom, že je ve skutečnosti něčím jiným. Musí použít lsti - "jsem" inkoustový oblak, korál, kámen, atd. Následně musí vyhodnotit, jestli protějšek lsti uvěřil a v případě neúspěchu použít jinou taktiku úskoku. Podle Jennifer určité maskovací úskoky cílí přímo na konkrétní druhy za konkrétních podmínek. Ve srovnání s lidmi, kteří přijdou do přímého kontaktu výhradně s jediným živočišným druhem, lidmi, jsou chobotnice kosmopolitní světoobčané a my balíci z maloměsta :)