AETHER: Moc pekny, videomaping je vyborny napad jak rekonstruovat pro predstavu puvodni fresky.

AETHER: Jinak dávala jsem to sem z mobilu, tak se mi to nechtělo až tak vypisovat. V tom kostele nám místní průvodce vyprávěl, že součástí nástěnných maleb byly fresky, které odvezli němečtí okupanti (ale zase jinde jsem četla, že je někdo prodal). Každopádně vypadaly takto a dnes se na ty zdi projikují prostřednictvím videomappingu:


Zajímavá věc je, že podobných prerománských a románských kostelíků je napříč Pyrenejemi docela hodně, prý jejich stavbu hodně podporoval Karel Veliký a jeho potomci, zřejmě si uvědomovali, že jenom Pyreneje vlnu Arabů nezastaví a bojoval nejen mečem, ale i posílením víry místního obyvatelstva. A v řadě kostelů, pokud se dochovaly, zobrazují nástěnné fresky také takováto fantaskní zvířata.

SUCZKER: Samozrejme že patří, iděalně i s nejakym kratším popiskem o vzniku a přestavbach ,atp.

Santa Coloma, Andorra, kostel z dob Karla Velikého, věž je pozdější, asi 12. století

Konstantinopolske hradby - Istanbul - Turecko

- Uplně prvni opevněni města co by ještě Byzantionu bylo současne se založením mesta v roce 658 př.nl reckými kolonisty v čele s kralem Byzasem. Jednalo se u klasickou zed s 27 vežemi a dvema branami
- Roku 196 n.l. mesto dobyli římane v čele se Septimem Severem, ktery hraby posnul a mesto tak zvetšil.
- Roku 324 n.l mesto dobyl Konstantin Veliky nad svym římským rivalem Liciniusem kvuli naboženským sporům (Konstantin věril v krestanstvi ale Licinius stale v římské bohy) a 11. května 330 město prejmenoval jako druhy řím, ale v běžném používání občane nazývali Město Konstantinovo. Město bylo zvetšeno a dostaveno opět o nové hradby o délce 2,8 km, ktere se z velmi male části zachovali až do dnes.
- poslední hraby, ktere se mesto dockalo a ktere jsou na fotografiich, jsou Theodosiánské hradby, které byly vystavěny v letech 408–413 n.l. cisařem Theodosiánen, asi 1,5 km zapadne od Konstanových hradeb, táhnoucích se pres 5,6km od jihu k severu. Bohuzel zdi byly vážně poškozeny nekolika zemětřeseními a po opravach byla zed posílena 97 věžema o výšce až 20 metrů. Opravy hradeb trvaly az do roku cca 450 a vícemene po celou dobu vladnuti Konstantinopole.
- Nejvetsi poškozeni se hradby dockaly během čtvrté křížové výpravy když byla Konstantinopol roku 1204 necekane dobyta křižáky a pote až roku 1453 konečným a fatálním utokem Osmanských turku.....
- Zaver: Po celý středovek to byl nejdumyslnejsi system opevnení v Evrope. Kombinace vodniho prikopu, dvou obranych linii silných zdí s velkým počtem veží, davala převahu mnohym armadam jenž za 1000let chteli město dobýt. Inspiroval se temito hradbami napriklad kral Eduard I z Walesu ktery na tomto systemu postavil nekolik hradu v Anglii.

Foto hradeb kde je jasně videt rozdíl opravene a puvodní časti

Na Zoomu davaji zajimavou serii o starovekych mestech. Dnes zrovna díl o Istanbulu.

Neviditelná města starověku, 3. epizoda - Istanbul | Prima Zoom
https://zoom.iprima.cz/neviditelna-mesta-staroveku/istanbul

A pak samozřejmě mešita Bibi Chanum v Samarkandu (postavena sultánem Timurem - 1404 dnešní Uzbekistán) - to je nádherná architektonická perla uprostřed Karakumu.

Díky dokumentu Paradise Found o islámské architektuře mne velmi zaujala Gonbad-e Kavús, což je původně zoroastriánská věž ticha (pohřebiště) předělaná na mauzoleum Hasana Kavúse Wušmagíra. Na to, že pochází někdy z let 1006/1007 a je celá z cihel, tak je to nemalej příklad vysoké úrovně stavitelství Středního východu. -

Přemyslel jsem jakou prvni unikatní architektonickou stavbu jsem umistit a rozhodování netrvalo dlouho. Samozrejme ze to musi byt chram Hagia Sofia (Bozi Moudrost) v nynejsím Istanbulu....
Dalo by se o ni psat na x stranek, ale vemu to jen zkracene ve faktech, urcite se tu jeste objevi....

- Stavba zacala v roce 532 na pokyn cisaře Justiniana a trvala 6 let
- na stavbe se podílelo 1000 hlavnich delníku a 10 000 pomocnych delníku
- Rozloha chramu je 7000m2, horni kupole je ve vysce bezmama 60m a prumerem presahuje 30m
- Celych 1000 let to byl nejvetší chram na světe
- 3x tento chram postihlo zemetresení a vždy vydržel těmeř bez poničení
- po padu byzantske rise v roce 1453 prestavena na mesitu, po te pristaveny minarety
- od roku 1934 byla mesita zrusena a az do dnes je pristupna verejnosti jako muzeum

Vitám zde všechny se zájmem o architekturu a dějny středověku..
Rozmanitost vyjmečnych staveb v Evrope, v době těsně před rodělením Římské říše, přesunu centra vzdělanosti z Říma do Konstantinopole, přes transformaci východořimske rise v risi Byzantskou, ktera vydržela pres 1000 let, až po jeji konečny pad v roce 1453.
Samozřejme vítany jsou i fotografie či informace ze stejneho období na uzemí Moravy, Čech a cele Evropy.