Vcera to bylo 16 let ode dne kdy jsem mel prvni schuzku s moji pritelkyni. Coz zni banalne, cas proste leti a tak dale. Sesli jsme se na veceri v my oblibeny restauraci - prijela za mnou z hodinu vzdalenyho mesta kde zije dodnes - a hned na ty prvni schuzce bylo jasny ze tohle by mohlo fungovat jinak nez vsechny ty predesly.

To ze jsme porad spolu pro me az zase tak banalni fakt ale neni. Kdyz jsem pred tema sestnacti lety nejakou trvalejsi damskou spolecnost hledal, sam jsem moc neveril tomu ze bych nejaky podobne stabilni reseni mohl najit. Bylo to v dobe kdy jsem mel za sebou celkem katastrofickej konec myho dvacetiletyho manzelstvi s zenskou, o ktery jsem dyl nez deset let byl presvedcenej ze lepsi uz definitivne najit nejde - nez se to obratilo v presnej protiklad. Takova zkusenost je pro nekoho tak racionalniho jako ja dost zasadni: clovek si rika, ze pokud i takovej vztah muze takhle skoncit, je temer nemozny predem udelat nejakou realistickou prognozu i u nekoho dalsiho. Stanovil jsem si tehdy nekolik zasadnich podminek, bez kterych projekt nejaky stabilni partnerky nebudu ani zkouset realizovat, a po dlouhy rade neprilis motivujicich schuzek s potencialnima kandidatkama - mival jsem tehdy nejmin jedno rande tejdne - jsem zacinal dochazet k presvedceni, ze budu muset prejit k mene ambicioznimu planu B. Ten vychazel vicemene z konceptu "friends with benefits", kterej ma svy vyhody i nevyhody ale v my situaci jsem presto hledal spis koncept "friend with benefits" - proste mi v mym veku a zivotni situaci prisel ten proces kontinualniho hledani a baleni mene zabavnej nez driv a hlavne neunosne casove a financne narocnej, stala pritelkyne se mi zdala praktictejsi.

Od zacatku ale bylo jasny, ze pritelkyne nikdy nebude se mnou bydlet, ani nedostane klice od myho baraku, a pri pripadnym rozchodu bude mozny vsechno vyridit nikoli behem sedmi let jako s moji exmanzelkou, ale behem sedmi minut: krome nocni kosile a kartacku na zuby jsem u sebe od ni nic nechtel mit. To se za tech sestnact let trochu zmenilo - ma u me jeste par veci na praci v zahrade. Dlouhy leta jsem odmital uverit tomu, ze tak fantasticky jak se mi jevi muze nejaka realna osoba zustat trvale. Teprve po asi peti letech jsem akceptoval, ze to neni nejaka past a ze nejspis fakt je takova, jak pusobi. Pritelkyne se tomu smeje dodnes.

Takze ano: jakkoli nerealny moje predstavy tehdy byly, nasel jsem diky nim nekoho, bez koho by muj zivot byl chudsi a asi i chaotictejsi. Je sice ridkym, ale zijicim dukazem toho, ze krasna a inteligentni zenska muze byt prijemnou spolecnici ktera nema potrebu neco si dokazovat, ktera problemy ktery nam zivot stavi do cesty resi v klidu a bez hysterickejch tanecku. Ze tu zakladni podminku - aby nam spolu bylo lip nez samotnym - dokaze bez nejaky namahy splnit proste tim, ze existuje. Diky za to. A kdo vi, treba jednoho dne nakonec i ten klic od myho domu dostane ;-)

V prubehu tech let jsem si casto kladl otazku, proc je fakt ze clovek s nekym trvale je tak zasadne jinej, nez casto se stridajici partnerky. Jednu z moznych odpovedi jsem slysel v podcastu jednoho psychologa: jeho teorie je, ze je pro nas dulezity aby nekdo byl svedkem naseho zivota. Aby nekdo diky tomu, ze jej s nami prozije, dal tomu jinak bezvyznamnymu faktu nasi existence jeste jeden dalsi rozmer. Objektivne to zni jako nesmysl: fakt ze jedna bezvyznamna existence je brana na vedomi jinou bezvyznamnou existenci by teoreticky na te bezvyznamnosti nemel nic zmenit. Ja jsem povahove ten typ cloveka, kterej se cejti nejlip sam - moje potreba videt nejaky jiny lidi je silne podvyvinuta, a i u tech co mi jsou opravdu blizci muzu stravit mesice aniz bych je videl a nic mi pri tom nechybi. Presto je i pro me neoddiskutovatelnej fakt ze pouhy zdvojeni te bezvyznamnosti zpusobi neco zasadniho. Takze ano, to je ten moment kterej doslova dela zivot fajn.

BLOWUP: no a teď k tomu přidej rodinná tajemství a záhady - třeba prababička, která byla druhou ženou a svým dětem zakazovala stýkat se s dětmi z prvního manželství... nebo praprababička, která opustila malé dítě a "odjela do Ameriky" a nikdy nikdo o ní už neslyšel (koukala jsem na Ellis Island seznamy a je tam jen jedna osoba, která by mohla být ona - ale spíš si myslím, že to s ní špatně dopadlo a že "odjela do Ameriky" byl určitý eufemismus - protože mi přijde divný, že by máma odešla od malého dítěte a nikdy se už nezajímala, co se s dítětem stalo - ale možná ano - dítě bylo nemanželské, třeba chtěla začít znovu? nevím)... no a pak takový Egypt je úplně mimo moje chápání :-).... vím, že mě fascinovalo, že třeba na Krétě měli vodovody a kanalizaci před čtyřmi tisíci let... a moje babička chodila do kadibudky na dvoře....

CAROLIAN: ono je to tema tech vznikajicich a zanikajicich civilizaci proste zajimavy i z dnesniho pohledu, protoze zadna z tech zaniklych civilizaci si v dobe svyho rozkvetu nemyslela ze zanikne, podobne jako si to o te nasi nemyslime my. A prave ta casova bariera a ta nezprostredkovatelnost je frustrujici i zajimava soucasne.

Ono staci podivat se treba i na neco tak jednoduchyho jako dejiny nebo rodokmen vlastni rodiny - kdybych nemel to stesti, ze kdysi v sedmdesatych letech nejaka doktorantka o ty nasi napsala doktorskou praci, tak bych dal dohromady maximalne ctyri generace. A uz jenom generace mych prarodicu ktery jsem osobne znal je pri blizsim pohledu zahadna - muj deda treba pilne fotografoval na skleneny desky, mam jich nekolik krabic. Jsou to nadherny dokumenty i krasny obrazky soucasne, ale jsem vicemene bez sanci kdybych se chtel dozvedet, co na nich presne je, kdo jsou ti lide, co se s nima stalo. V tomhle ohledu nejsme my lidi pres vsechny vymozenosti ktere mame o mnoho dal nez musky octomilky.

BLOWUP: proč? kvůi těm nápisům v předsálích - pobavila mě představa, jak nějací archeologové najdou záchodky s nápisy "Servít je vůl" a budou si myslet, že Servít byl slavný panovník..

Přiznám se, že zrovna egyptologie mě až tak nebere, ale když nejsme schopní zjistit, co se stalo s Roanoke Colony v 16. století, tak si myslím, že s tím Egyptem jsme bez šance... a když člověk vidí, co zbylo z Černobylu po padesáti letech, tak co z něj bude po dvanácti, patnácti, dvaceti tisících letech? Prostě víme velký kulový... :-))

CAROLIAN: asi tak, no :-) Ono to plati pro vsechny vedni obory, ale archeologie ma par takovejch pro ni specifickejch pruvodnich jevu, a egyptologie jich ma jeste o neco vic. Krome takovejch veci jako dejme tomu lidska jesitnost a potreba chranit si nejaky svoje soukromy zahradky (viz Zahi Hawas, Mark Lehner) hraje roli jeste fakt, ze u hodne starejch fenomenu vetsinou nejsou k dispozici zadny psany zdroje, takze kdyz uz nejaky texty nekde najde, tak jim priklada obrovskou dulezitost i kdyz proklamujou neco co proste nedava smysl. Pritom vsichni vime, ze veskery texty ktery nas obklopujou vcetne tech na stenach verejnejch zachodku nam sdeluji tu jedinou a nezpochybnitelnou pravdu! :-)
Jenom takovej hint: koho to zajima, necht zkusi treba dohledat odpoved na otazku, proc se Cheopsova (nebo Chufeova) pyramida jmenuje prave po nem :-)

Takze ano, archeologie funguje normalne tak, ze hleda artefakty a na jejich zaklade zkousi vytvorit hypotezy o jejich puvodu. S vyjimkou tech artefaktu, ktery tu hypotezu vyvracej nebo do ni nepasujou, ty halt ignoruje :-) Kdyby v paleolitickym hrobe nekdo nasel iphone, tak by to mozna u par jedincu vyvolalo nejaky mozkovy aktivity, kdyz tam najde kamennej predmet kterej v ty kvalite nejsme schopny vyrobit ani dnes, tak se pokrci rameny a jde se dal :-)

já jsem teda s Feynmanem (ono teda asi neřekl, ale tak nějak)

KURE: hm, zajimavy, to co rikas mi implikuje, ze jsi to budto nevidel, nebo mas nejaky kognitivni problemy (sorry, proste me nenapada jiny vysvetleni). Protoze on prave zadny "konsekvence" nebaji.

On proste jenom tematizuje skutkovy podstaty, pro ktery nemame uspokojujici vysvetleni. Jako treba tu s tema vazama ze zuly - ktery v muzejich jsou bez nejaky kontroverze vystaveny jako preddynasticky artefakty - tedy z doby kamenny, kdy existovaly jen kamenny nastroje. Nasly se mimo jiny v hrobe s kostrou ve fetalni pozici s kamennejma nastrojema datovanym na 12000 let pred nasim letopoctem, mimo jiny, zakladatelem moderni egyptologie Flintusem Petrie.

Akorat je problem v tom, ze jsou vyrobeny s presnosti na nekolik mikronu, v geometricky definovanych tvarech ktery odpovidaji presne definovanym vysecim kruznic ktery jsou vuci sobe v pomeru 1:5. Ty nadoby maji steny tlusty nekolik milimetru, a zatim se nikdo nepokusil zkusit neco takovyho vyrobit pomoci toho co mame k dispozici dnes. Vyzadovalo by to nejspis petiosou CNC masinu s dedikovanejma diamantovejma nastrojema. Tech vaz se nasla spousta, kolem 40 000 kusu, ale pouze v tech nejstarsich nalezistich. V dobach dynastickyho egypta se pokouseli je napodobit z mekkyho kamene nebo z keramiky, dost neumele, ta presnost se pomoci rucniho obrabeni proste dosahnout neda.

Pro me jako architekta (krome otazek jak se da postavit neco jako velka pyramida) je zajimava treba lokalita Serapeum v Sakkare - tam jsou zulovy krabice udelany z jednoho kusu materialu s presnosti kterou bychom meli problem dnes dosahnout i kdybychom na to pouzili vsechno co nase technologie nabizi, bez omezeni nakladu, a nachazeji se v podzemnim labyrintu kterej je tak uzkej, ze ty boxy o vaze kolem sedmdesati tun jsou jenom asi o tricet centimetru uzsi nez ty chodby kterejma je tam dopravili. Udelat neco takovyho se taky doposud nikdy nikdo nepokusil - opet, dal by se na to postavit stroj, kterej dokaze kvadr zuly obrobit tak ze ten vnitrek je presne do vysokyho lesku vypracovanej az do ostrych vnitrnich rohu, ale stalo by to miliony a netusime, jestli by se to nakonec povedlo - o tom jak takovou vec transportovat ani nemluve. U techhle boxu je legracnim faktem, ze na tech perfektne opracovanych povrsich jsou trochu roztresene a primitivne vyryty hyeroglyfy u kterejch je jasny, ze je tam nekdo s velkou namahou (jde o kamen tvrdosti 7, egypt znal jenom medeny nastroje tvrdosti 3) vyryl dodatecne.

To neni "plocha zeme", to je neco, na co si muzes jit sahnout :-)

Fakt jsi to video videl?

KURE: OK :-)

nekdy si to video pust, treba ti pak dojde ze to je dost o necem jinym. A kdyz ne, tak se taky nic nestane :-)

Jako, ne ze by se na tomhle poli nepohybovala spousta blaznu - za vsechny treba "profesor" Fehmi Krasniqi kterej stavbu megalitickejch staveb vysvetluje tak, ze pomoci fresnelovych cocek o prumeru pet metru nejprve roztavili zulu a z ni ty bloky na miste odlevali - skoro by se cloveku chtelo mu doporucit prvnich pet minut prvni hodiny geologicky morfologie - ale tohle je fakt o necem jinym. Ale zase bych mel pochopeni pro to, ze lidi ktery nemaj technicky respektive prirodovedny vzdelani mozna to co je celkem nabiledni nevidej nebo nechapou - coz je bohuzel trochu duvod proc egyptologove kteri pro svuj obor obdrzej vicemene klasicky humanitarni vzdelani nektery veci technickyho charakteru maj problem pochopit.

Ja jsem to tu na nyxu nejspis uz nekdy zminoval, ze jedna z mych zivotnich vasni je egyptologie. V podstate od prvniho kontaktu - to bylo asi kdyz mi bylo sest a dostaly se mi do ruky nejaky knizky z rodinny knihovny - me tohle tema fascinuje po celej zivot. Na vejsce jsem absolvoval prednasky Miroslava Vernera o vykopavkach z Abu Siru, to to cely jeste umocnilo.

To proc mi to dodnes vydrzelo ma spoustu pricin: na jedny strane uzce souvisi s mym povolanim, s nutnosti hloubat nad vsim co se zda nemit jednoznacny reseni, je to disciplina ktera se protina se spoustou dalsich oboru a prirodnich ved. A krome toho se v poslednich asi deseti letech tady deji fakt zajimavy veci. Pokud se v zivote nudite a chcete zamestnat mozek premyslenim nad ruznejma dodnes uspokojive nevyresenejma otazkama, tak vam vrele doporucuju podivat se treba na videa ktera postuje Ben Kerkwyk (Uncharted X) nebo na kanal "History for Granit". Je to tak trochu kralici nora, na rozdil od ruznych pratel divokych teorii tihle panove spis upozornujou na artefakty ktery nam lezej primo pred nosem, na ktery si kazdej muze jit sahnout, a na otazky ktery z nich vyplyvaji. Ta trochu paradoxni situace ktera s tim souvisi je okazale ignorovani techhle otazek klasickou mainstream egyptologii. Anyway.

Jako jednoduchej vstup do tematiky by mohlo poslouzit treba interview Bena Kerkwyka na jednom youtube kanalu - vicemene tam behem neco vic nez hodiny zminuje ty hlavni zajimavy temata, ale ono jich je mnohem vic a jde samozrejme jit do mnohem vetsi hloubky. Jmenuje se "The tale of two industries" a ma imho potencial prepsat dejiny vyvoje lidsky rasy, ale to at si kazdej pro sebe posoudi sam :-) A to fantasticky je, ze s objevem novych technologii se toho dostava na povrch pomalu ale jiste cim dal vic - treba ztraceny labyrint v Haware a podobne lahudky.

enjoy, ale bacha, je to navykovy :-)

Ross Coulthart: Impossible Egyptian models revealed | Reality Check
https://www.youtube.com/watch?v=3hfJ9z222k0