FAIRIELLA: já prozradím, že pekari v Jihlavské zoo se nechalo podrbat :)

A už dlouho tu nebyli plšíci lískoví!

pekari Wagnerův

Jedná se o blízké příbuzné prasatům, kteří žijí v Africe.
Pekari jsou asi metr dlouzí a váží mezi 30 a 40 kilogramy. Vyhýbají se otevřeným plochám a zdržují se v křovinách nebo kaktusových porostech. Jedí hlavně větve a kaktusy. Díky vysokému obsahu vody v kaktusech nepotřebují tolik pít.
Žijí v rodinných skupinkách 4-10 jedinců. Jsou docela plaší, takže se o jejich způsobu života neví zas tak mnoho.
A protože postupně přicházejí o svůj přirozený biotop kvůli kácení a ničení jejich biotopů, jsou též dost vzácní. Naštěstí se je daří alespoň rozmnožovat v různých zoo.

Tip: když půjdete do té pražské zoo, mají je tam taky! A zrovna mají selátka. Jsou roztomilí naživo i dospělí, ale ta selátka, to je neskutečnost. Navíc se jen tak nudně koleébavě nepohybují, ale tak jako klušou a to je hezké. Při odpočinku si polehají těsně k sobě jako třeba křečci a prostě... chcete je vidět, no.

český strakáč

Tak jeden chundelaty mini lemur :-)

pěnice vlašská (fotil Karel Zahrádka)

medvěd pyskatý, v angličtině nazývaný sloth bear, neboli medvěd lenochodí

Mezi medvědy spíš menší, i když dospělý jedinec zase jeden a půl metráku mít může. Na hrudi má bílou skvrnu ve tvaru půlměsíce, chumlavé roztomilé uši a... obrovské srpovité ostré drápy. Živí se převážně všekazy (termity) a mravenci. Drápy používá k vytvoření úzkého otvoru do takového mraveniště či termitiště a pak... Jazyk nemá lepkavý jako mravenečník, ale umí jej stočit do ruličky a vysává mravence či termity jako brčkem. Přitom se mu zároveň uzavřou nosní dírky. Medvědu pyskatému chybí přední řezáky, aby mohl lépe nasávat (to je zajímavé, protože dlouholetí notorici, kteří nasávají také velmi hojně, často také postrádají spoustu zubů... ačkoli je to často zrovna jeden z předních zubů nebo řezáků, který jim naopak zůstane a o který se výborně otvírá pivní flaška). Při nasávání potravy vydává hlasitý zvuk podobný zapnutému vysavači, je to prý slyšet až půl kilometru daleko. Jinak jí i med, vejce nebo plody stromů. Žije v Asii na území Indie a Srí Lanky.

Tito tvorové velmi samotářští a kdovíjak se nesdružují ani v době páření: je to i tím, že samec si vybere jen jednu samici a s tou pak má mladé, nedochází proto k bojům o samice. I proto samci nejsou kdovíjak urostlí oproti samicím. Možná je to i těmi srpovitými drápy. Něco jako s atomovkou, nikomu se takhle silnou zbraň nechce používat, tak jsou radši vzájemně v míru. Po sedmi měsících březosti se v noře medvědici narodí holá mláďata, která se, jakmile je to možné, přemístí na záda samice, kde s ní takto přichycená cestují. Asi je to hodně baví, protože ačkoli jsou za pár měsíců v podstatě samostatná, drží se v blízkosti matky po dobu dvou až tří let života.

Možná jste to nevěděli, ale hindsky se řekne medvěd pyskatý bhallú a ano, jedním z nich byl i známý, i když fiktivní, medvěd Balú z Knihy džunglí.

Nenechte se zmást legračním vzhledem. Medvědi pyskatí mají na svědomí patrně nejvíce útoků na lidi ze všech druhů medvědů. Nebezpečné jsou samice bránící své potomstvo. Rády útočí na obličej a svými ostrými drápy způsobují ošklivá a někdy i smrtelná zranění. Dost často jsou ale nevrlí bez ohledu na to, zda mají mláďata nebo ne, když je uprostřed jejich klidného denního spánku vzbudí třeba dřevorubci nebo sběrači plodů či medu. Je znám i případ, kdy tento chundeláč roztrhal a částečně snědl nějakou ženu. Tito medvědi opravdu nemají rádi, když je něco probudí uprostřed hlavního spánku dne. Jestli nějakého takového potkáte, tak to nedělejte. Fakt ne.

margay, neboli ocelot dlouhoocasý
Tato kočka podobná svýma očima kocourovi ze Shreka žije v tropických lesích a křovinatých oblastech od Mexika až po Jižní Ameriku. Žije samotářsky a aktivní je hlavně v noci. Kvůli odlesňování se margay zvolna stává ohroženým druhem. Ačkoli to možná nevypadá, hmotností odpovídá domácí kočce či je možná ještě menší (váží mezi 2,5 až 4 kg). Je oproti ní ale dlouhý: tělo může měřit až kolem 80 cm a ocásek až půl metru. Longcat is long. Umí výborně šplhat po stromech a taky to dělá. K lepšímu šplhu mu dopomáhá to, že umí ohnout kotníky až o 180 °. Umí vyskočit až do výšky 4 metrů!
Protože loví nejen ptáky, ale i opice, naučila se tato kočka napodobovat zvuky mláděte nejčastěji lovené opice, tamarína pestrého, čímž přiláká zmatené samičky a – cvak. Možná umí napodobovat i jiné zvuky, ale při tomto byl margay přistižen člověkem.
Na stromě i kopulují. Kdo viděl domácí kočky, jak se tomu věnují, vypadá to prý dost podobně jako u nich, jen mají asi o dost lepší balanc. V takové poloze na větvi... no, třeba jim pomáhají ty ohebné kotníky. Mládě (většinou jedináček, zřídkakdy dvojčata) se rodí po 80 dnech březosti samice. Dospělosti se dožije zhruba polovina narozených mláďat. V zajetí se margay dožívá i více než 20 let.

a čápíci. černí žijou v lese.

a ještě jeden puštík obecný, protože puštíci jsou něco, co vás jen tak nepustí

puštík obecný na tzv. třešni puštíkovité

Jsou dnes čarodějnice, tak jsem si řekla, že tematicky výběru nějakou chundelatost, která zírá. A je v tom opravdu dobrá.

Výr velký.
Výr velký se latinsky řekne bubo bubo.
Výr velký evropský, což je jeho poddruh, který obývá Evropu nejvíce z poddruhů, se latinsky řekne... bubo bubo bubo.

Na poslední fotce můžeme vidět výra velkého, jak sedí vedle kulíška nejmenšího.

červenka obecná

bažant lesklý

poznámka k příspěvku pod tímto: byla jsem upozorněna, že správně je to kotul VEVEROVITÝ, tak se omlouvám za špatné pojmenování :)

Kotul veverkovitý

poštolka obecná

Kukmák bělovlný je chundelatý.

FAIRIELLA:

medvěd hnědý

bažant obecný
(fotil Jiří Liščák)