Přátelé, dnes, 25.10.2022, jsem málem zemřel na nejmenší koksovně v Evropě.
Stál jsem na takové lávce a čekal na vytlačování komory, když v tom se pode mnou zjevil jiný vůz plný vyhašeného koksu. Ve vteřině mne zahalila žhavá pára plná sazí. Bylo to něco šíleného. Lapal jsem po dechu, vdechoval štiplavý kouř, který mi spaloval plíce a úplně jsem ztratil orientaci v prostoru.
Jen úplným zázrakem jsem vyklopítal zpátky na baterii a během zběsilého úprku si roztrhnul obočí o nějakou traverzu a popálil nechráněná místa na rukou.
Nedokážu si představit, co by se stalo, kdybych tam zůstal..
Fotografickou dokumentaci tohoto skvostu jsem ale dokončil.
Zkrátka a dobře, plyne nám z toho jedno poučení:
Koks je dobrý sluha, ale zlý pán.
Dobrou, jdu si lízat rány.