V__M: REZERVOVÁNO

Čau, zbavuju se posledních kusů z výstav. Nechce někdo lití ingotů z ukrajinského Záporoží?

90x90 cm
laminovaný tisk na kapa desce
metalický rám Nieslen, závěs

likvidační cena 4.000,-

Jedeme dál.

408. galerií na mém webu je polský důl Bielszowice, který jsem navštívil na sklonku roku 2024.
Nejlepší snímky mi bohužel oddělení komunikace zatrhlo publikovat.
Opět jsem se ujistil v tom, že existují pouze dvě nejhorší sorty lidí - bezpečáci a PR manažeři. Nikdo jiný vám focení tak nezhnusí, jako tito jmenovaní.

Ale důl je to hezkej. Jen získat povolení mi zabralo 7 let.

Celý set: https://www.viktormacha.com/galerie/kwk-bielszowice-ruda-lska-555/

V__M: boze to je fakt nadherny! strasne moc Ti to preju a doufam, ze jednou Ti ta knizka fakt vyjde a bude to bestseller a vrati Ti to to usili za poslednich dvacet let :)
Fakt moc super vec!

V__M: tos mi připomněl, jak jsem se svou němčinou, kterou umím jen z Alles Gutte a od Ivana Mládka, dělal check-in na hotel v Lipsku. Přišel jsem s tátou na recepci a sebevědomě spustil: (omlouvám se za amatérský fonetický přepis) "Guten tág, ich hábe ajne bukink rezervación, cvaj personen, ajn cimr, mistr Toomix." Recepční řekl "Ja" a spustil na mě plynně německy. Chvilku jsem na něj koukal a pak jsem použil jednu z asi 10 vět, co umím: "Enšuldign zí bite, ich fršté nicht, šprech zí ingliš?" a pak jsme to dořešili anglicky - jen chtěl po mně podpis a pak povídal, kde a v kolik je ráno snídaně.

Ivan Mládek - Ich bin Ivan Mládek
https://youtu.be/ZIIbc2BTvdM?si=xYJ2hqWdwC5NgCuA

Ach jo, tak tady to máte:
The opening speech at The Beauty of Steel exhibition in Germany. Spoiler - hochdeutsch not included
https://youtu.be/WYojE5bD3Uo


Přikládám i jednu fotku z celé instalace, ať ta mínuska za němčinu, kterou jsem naposledy používal na střední, něčím vykompenzuju :))

V__M: ale fofrem:)

SALUT: Ajajaj, objevil se záznam proslovu.:)) Teď váhám, jestli ho sem postnout...

No nic, slávy jsem si užil, je třeba to valit dál.
Tohle je 407. zdokumentovaný závod - poslední funkční ocelárna v celém Maďarsku - ÓAM Ózdi Acélművek u slovenských hranic.

Poté, co minulý rok padnul Dunaujváros se dvěma koksovnami, dvěmi vysokými pecemi a ocelárnou se dvěma kyslíkovými konvertory, toho Maďarsko víc v záloze nemá.
Historie této ocelárny se začala psát teprve v roce 2000, kdy jí sem dnes již 91 letý majitel Max Aicher převezl ze severu Itálie, kde o ní nikdo neměl zájem.
Situace momentálně není ideální. Kvůli drahé elektřině se taví jen párkrát do týdne. Já měl štěstí poloviční, ocelárnu jsem sice chytil, ale válcovna zrovna odpočívala.

Celý set zde: https://www.viktormacha.com/galerie/oam-ozdi-acelmuvek-ozd-554/
Podpořit mé bídné fotografické dílo můžete zde: https://buymeacoffee.com/viktormacha
Případně printy dělám taky.

SALUT: v němčině z hlavy.) V neděli večer jsem si to vytisknul po konzultaci s google translatorem a na přejezdech Praha-Eissenhuttenstadt-Hamburg-Dortmund nahlas piloval.

Nikomu jsem se o tom předem nezmínil a tak v domnění, že mluvím jen anglicky, koupili licenci na nějakou real-time AI-based překladatelskou apku.
Jenže v den vernisáže se přišlo na to, že ty překlady mají 23 sekund zpoždění, čili nepoužitelné.
Před mým proslovem se tam za to ještě ředitel muzea veřejně omlouval s tím, že pak tu řeč rámcově přeloží.
No a jak jsem začal v němčině, spustil se po první větě tak nadšený potlesk, že jsem se k těm dalším dvěma stům slovům skoro nedostal:))

TAMARIX: Snad za tři roky, kdy budu (doufám) "slavit" 20 let dokumentární práce. To bych rád nějakou výstavu obřích rozměrů v Praze.
Dřív asi ne, rád bych teď víc vystavoval v zahraničí, dokud jsou na to podmínky.

Už jsem v Brémách, poslední den mé německé cesty.
Než mi návrat do Čech zase uštědří pár facek a nastolí pocit průměrnosti, musím se ještě aspoň chvíli opájet vernisáží.
Vystavovat v jednom z nejprestižnějších průmyslových muzeí v Západní Evropě, v zemi, která dala světu pojem “industriekultur” a v podstatě položila základy průmyslové fotografie, je nejvíc.
V tom, co dělám, jsem dosáhnul vrcholu a tenhle pocit už mi nikdo nevezme. Žádná česká média o tom psát nebudou, žádný český fotočasopis se o tom nezmíní a tenhle příspěvek dostane pár plusů a zapadne.

Ale to je jedno. Bylo plno, přišly nejvýznamnější kapacity z kulturních a průmyslových oborů, staří přátelé i dosud neznámí fanoušci.
Výstava potrvá až do konce října a pak bude pravděpodobně putovat dál.
Na ničem jiném nezáleží.




Info k výstavě: https://henrichshuette.lwl.org/de/ausstellungen/beauty-of-steel/