Jedeme dál a protože jsem avizoval, že nás čekají italské týdny, tak tady máte další.
Rubiera se specializuje pouze na výrobu ingotů pro kovárny a ve svém oboru patří mezi naprostou špičku.
Právě tady jsem končil svou zatím poslední pouť po severoitalských závodech. Bylo pozdní listopadové odpoledne a Slunce vonící medem pomalu klouzalo za horizont lemovaný nekonečnými vinicemi v okolí Boloni.
Absolutní klid ospalé zemědělské krajiny pravidelně přerušovaný strašlivým hromobitím osmdesáti tunové obloukové pece.
Italská ocel já má srdeční záležitost. Do žádné jiné země jsem se asi nevracel tolikrát. Bude mi to jednou chybět.
Komplet:
https://www.viktormacha.com/galerie/rubiera-special-steel-casalgrande-588/
