HEDERAHELIX: Moje původní představa o masce byla, že to bude další voser do života a jinak nic. Jenomže (mluvím za sebe) ta apnoe, jak jsem pozdějc zjistil, nebyla jen noční zástavy, o kterých vlastně nevím, ale, a to hlavně, ranní nebo i celodenní polochcípnutost, špatná schopnost se pořádně soustředit, spavost, únava, rozmrzelost, neschopnost plně si užít příjemné/radostné věci, bledé a nedochůdné vztahy s lidmi, i s těmi nejbližšími. Jenže to jsem zjistil až pak. Probíhalo to tak, že na mě v nemocnici na noc navěsili měřáky, nechali mě vyspat a konstatovali, že mám apnoe jak z praku. Tlak v dýchací mašince se musí individuálně nakalibrovat, čili ještě cca 1-2 přespání. Doteď si pamatuju první probuzení s mašinkou - pro mě neuvěřitelný zážitek, něco jako malé satori: vznášel jsem se s křišťálově čistou myslí plnou vnitřní radosti několik centimetrů nad podlahou. Okamžitě jsem k mašince získal vztah "tohle je to, co chci a chci".
Maska, co používám, je poměrně malá, nasazuje se jenom na nos. Samotná mašinka je úplně bezhlučná, nic nesyčí.

Se spací mašinkou žiju docela dlouho, ptejte se :)

Já tu číhám na nějaké informace ze života v naději, že přesvědčím chlapa ve své posteli, že by fakt měl něco dělat s těmi občasnými nepříjemně dlouhými pauzami v dýchání.

myslim ze kazdej ceka "neco" ja tu jsem ze mne to zajima v praxi jak s tim lide ziji.