https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140673697110960/fulltextV roce 1998 vyšel v prestižním lékařském časopise The Lancet článek, který otřásl důvěrou veřejnosti v očkování. Britský lékař Andrew Wakefield v něm naznačil možnou souvislost mezi kombinovanou vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) a vznikem autismu u dětí. Studie odstartovala vlnu obav a spekulací, které přetrvávají dodnes. Pojďme si to celé rozebrat do základů.
Samotná studie ve skutečnosti přímo netvrdila, že MMR vakcína způsobuje autismus. Wakefield v ní pouze naznačil možnou souvislost a vyzval k dalšímu výzkumu. Na pozdější tiskové konferenci však už vystupoval mnohem sebejistěji a doporučoval rodičům, aby své děti nechali očkovat jednotlivými vakcínami místo té kombinované.
Jeho vystoupení doprovázelo video s rozrušenými rodiči dětí s autismem a Wakefield spekuloval, že jejich stav mohlo způsobit právě očkování. Média okamžitě naskočila a šířila Wakefieldovu hypotézu s větším zaujetím než fakta. Později se ukázalo, že měl Wakefield patent na vlastní vakcínu proti spalničkám, takže mu šlo i o vlastní finanční profit.
Vědecká komunita naštěstí brzy zareagovala tím, co umí nejlépe – svým chladně metodologickým a nanejvýš objektivním přístupem. Krátce po zveřejnění článku se proto spustila lavina výzkumů, které se snažily jeho tvrzení ověřit.
A výsledek? Hromada seriózních studií prokázala, že mezi MMR vakcínou a autismem neexistuje žádná příčinná souvislost.
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa021134https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0264410X14006367?via=ihubNapříkld Dánská obsáhlá práce z roku 2002 (New England Journal of Medicine) sledovala přes 537 000 dětí a nenašla žádný rozdíl ve výskytu autismu mezi očkovanými a neočkovanými.
https://www.acpjournals.org/doi/10.7326/M18-2101https://karger.com/fpl/article-abstract/62/4/166/141123/Developmental-Approaches-to-Understanding-and?redirectedFrom=fulltextDalší a už relativně nedávná studie z roku 2019 (Annals of Internal Medicine) pak dokonce vyvrátila souvislost i u skupin dětí, které měly vyšší genetické riziko výskytu autismu. Podobné výsledky přinesly i práce z dalších zemí – jejich výčet by byl delší než celý článek. Přesto se mýtus o škodlivosti vakcín nadále šířil.
https://www.thetimes.com/uk/science/article/revealed-mmr-research-scandal-7ncfntn8mjq?region=globalV roce 2004 přišel zlom celého příběhu. Britský novinář Brian Deer ve článku publikovaném v The Sunday Times odhalil, že Wakefield byl před publikací studie placen právníky, kteří chystali žalobu proti výrobcům očkovacích látek. Za své vědecké bádání inkasoval přes 400 tisíc liber. To představovalo obrovský střet zájmů, který Wakefield zatajil. Kromě toho údajně plánoval založení firmy, která měla prodávat testy na tzv. autistickou enterokolitidu – syndrom, který si sám vymyslel.How the case against the MMR vaccine was fixed | The BMJhttps://www.bmj.com/content/342/bmj.c5347Nakonec vyšlo najevo, že některá data v původní studii vůbec neodpovídají realitě. Devět z dvanácti dětí, které Wakefield uváděl jako „doposud zdravé“ a po očkování trpící regresem vývoje, bylo podle jejich lékařských záznamů nemocných už dřív. Střevní záněty, které v jeho studii propukly u jedenácti dětí, lékaři ve skutečnosti zaznamenali jen u tří (The BMJ).
Deset z dvanácti spoluautorů se nakonec od studie distancovalo a The Lancet v roce 2010 článek konečně stáhnul a označil za podvod.Wakefield přišel za své neetické jednání o lékařskou licenci, přesto ale dodnes trvá na své hypotéze a má kupodivu řadu příznivců. Jeho myšlenky se staly základem pro hnutí odpůrců očkování.
Vaxxed: From Cover-Up to Catastrophe (2016) | ČSFD.czhttps://www.csfd.cz/film/431615-vaxxed-from-cover-up-to-catastrophe/prehled/Wakefield nikdy nepřiznal chybu, stal se ikonou antivakcinačního hnutí, natočil dokument Vaxxed, objížděl svět s přednáškami a tvrdil, že je obětí systému. Jeho příběh ukazuje, jak snadno se dá vydělat na lidském strachu a že falešné vědecké autority mohou mít překvapivě dlouhý život.
Mýtus měl bohužel tak jako tak tragické důsledky. V mnoha zemích došlo k poklesu proočkovanosti (např. v Británii z 59 % na 41 %), což vedlo k návratu nemocí, které jsme považovali za téměř vymýcené. Ve Velké Británii se například znovu objevily epidemie spalniček.