Jiri Lobkowicz
@jirilobkowicz1
·
22. 12.
Konstrukce moci bez odpovědnosti: proč RSVP Trust střet zájmů neřeší
Podle veřejně prezentovaného schématu má být svěřenský fond RSVP Trust řízen následovně:
správcem je seniorní bankéř Wilfried Reinhard Elbs, dohled vykonává auditorka Věra Výtvarová a elektorem, tedy osobou oprávněnou jmenovat náhradního protektora, je právník Patrik Bureš. Fond technicky založila poradenská společnost Roklen, která je podle českého práva dočasně vedena jako skutečný vlastník.
Na první pohled působí tato architektura složitě, profesionálně a „západně“.
Při bližším pohledu je však zřejmé, že jde o sofistikované zakrytí, nikoli o odstranění problému.
1️⃣ Správce: profesionál bez veřejné odpovědnosti
Správce fondu je prezentován jako seniorní komerční bankéř a asset manažer. To má vzbuzovat dojem odbornosti a neutrality. Jenže odbornost není totéž co nezávislost.
Správce:
•nemá veřejný mandát,
•není odpovědný žádné instituci veřejné moci,
•je odměňován ze struktury, kterou spravuje.
To znamená, že jeho postavení je čistě smluvní.
V případě konfliktu mezi veřejným zájmem a ekonomickým zájmem fondu není odpovědný občanům, parlamentu ani nezávislému regulátorovi.
2️⃣ Protektor: dohled placený kontrolovaným
Auditorka se zkušeností z PwC má zajišťovat dohled. Zde je nutné říct naprosto jasně:
Auditorská kvalifikace není zárukou institucionální nezávislosti.
Protektor:
•není volen,
•není odvolatelný veřejností,
•je vázán smluvním vztahem.
Dohled, který je placen subjektem, nad nímž má dohlížet, není skutečným dohledem.
Je to outsourcovaná kontrola bez sankční moci.
3️⃣ Elektor: klíčová pojistka bez transparentnosti
Elektor – právník oprávněný jmenovat náhradního protektora – je prezentován jako další pojistka nezávislosti. Ve skutečnosti však:
•jeho výběr není výsledkem veřejného procesu,
•není jasné, komu je fakticky odpovědný,
•jeho pravomoc je zásadní, ale zcela mimo veřejnou kontrolu.
Jde o koncentraci klíčového vlivu do rukou jedné nevolené osoby, bez institucionálních brzd.
4️⃣ Roklen: „technický vlastník“ a architekt konstrukce
Společnost Roklen otevřeně přiznává, že:
•fond založila,
•je podle českého práva vedena jako skutečný vlastník,
•nastavila celou strukturu,
•zajišťuje poradenskou roli a najala právní kancelář DBK Partners.
Tím je potvrzeno to podstatné:
řešení střetu zájmů bylo pojato jako soukromá zakázka, nikoli jako veřejná otázka ústavního významu.
Roklen není nezávislý arbitr.
Je to placený architekt konstrukce, jejímž cílem je učinit střet zájmů právně „akceptovatelným“.
Zásadní problém: není to blind trust
Navzdory veškeré terminologii a složitosti nejde o skutečný blind trust:
•zakladatel zůstává konečným beneficientem,
•ekonomický úspěch fondu má přímý dopad na jeho politickou moc,
•žádný z aktérů není oddělen od ekonomické struktury, která je financuje.
To není slepý trust.
To je blindfold pro veřejnost.
Závěr: lepší než dřív? Možná. Dostatečné? Ne.
Ano, tato konstrukce je sofistikovanější než předchozí řešení.
Ano, působí profesionálněji.
Ale demokracie se nehodnotí podle složitosti právních schémat.
Hodnotí se podle toho, zda:
•moc je oddělena od majetku,
•kontrola je veřejná,
•odpovědnost je vymahatelná.
To zde splněno není.
Výsledkem není odstranění střetu zájmů, ale jeho technokratická normalizace.
Legální možná.
Legitimní nikoli.
https://x.com/jirilobkowicz1/status/2003185602892636226?s=20