ALDEMIK: Ještě pak záleží na stavu listů. Pokud má růže na jaře na listech černé tečky viz. obrázek, tak doporučuji postříkat. (nejsem fanda chemie, ale pokud je růže oslabená tak se stane náchylnější k černé skvrnitosti) Oslabená neuržovaná růže může mít i světle zelené, až žluté listy doporučuji přidat železo. (chloroza)

ALDEMIK: řezat určitě až na jaře. :-) Stříhá se až na zdravé dřevo. Tam kde jsou stonky ztluštěné, červenočerné, s červenými skvrnami vše ořezat. Pomůže přisypat kompost...na jaře přihnojit.

Ráda bych se zeptala na radu:
Adoptovala jsem městský záhonek, kde jsou kromě nově zasazených trvalek, které potřebujou akorát pravidelně plít, dva zpustlé keře růží.
Růžím nerozumím, jsem fanda věcí, co rostou samy nebo s minimální péčí, nicméně tyhle bych dala ráda do méně zombie stavu.

Větší část keřů je proschlá. Předpokládám, že to prostě potřebuje prostříhat, otázka je kdy a jak. Jsem schopná to nějak intuitivně probrat (vystříhat suché větve a hodně tenký balast, ubrat ze zbytku nejstarší 1/3 u země a celý to nějak zkrátit), ale nevím, jestli je můj přístup vhodný. :-)

LUSINDA: Lady of Shallot miluju, mám na své proschlé stepní zahradě téměř bez substrátu 3 kusy a i tak je ochotná kvést.
Mám je odsud: https://www.ruzepelcovi.com/556/

LUSINDA: Zde přikládám fotky květů anglických růží šlechtitele Davida Austina. (těch určených na zahradu :-) Velkým přínosem Austinek jsou oranžové/žluté tony květů, které nejsou u odolných růží běžné. Pokud o podobné krásce budete uvažovat tak vřele doporučuji Lady of Shallot. (nenáročná, keř cca 1,5 m vysoký i široký, neúnavně obsypaná květy) (cenově okolo 1000 Kč za kus)

Nejstarším doposud známým exemplářem růže na světě je růže z Hildesheimu. Dle odhadu roste keř u východní apsidy katedrály Nanebevzetí Panny Marie v německém Hildesheimu přes 700 let. :-)

V reálu se můžete setkat s nabídkou skleníkových austinek např. jako luxusních svatebních květin. Naštěstí drtivá většina růží DA patří na zahradu. :-) :-) Na obrázku: Putity, červená Tess, Patience, Juliet.

Jako prvního šlechtitele, bych ráda zmínila Davida Austina. V čem přesně spočívá jeho přínos? V 60. letech 20. století začal jako ze záliby křížit historické růže (pro uspořádání květu) s moderními.....stvořil tak poměrně unikátní novou růžovou linii. Bohatost a uspořádání květu mají austinky po rodičích z řad historických růží a opakovaní kvetení (remontantnost) po růžích moderních.

Znáte ten pocit. Dostanete od svých nejdražších puget růží a moc si přejete mít stejné květy na zahradě. Dáte po odkvětu větvičku pod sklenici a nic (max pár náznaků kořínků). :-( Nesmutněte není to vašimi pěstitelskými schopnostmi.....prostě jste si jen chtěli vypěstovat růži vyšlechtěnou jen do skleníku. :-) Rozdíl uvedu v příštím příspěvku o růžích šlechtitele Davida Austina.

LUSINDA: Tuhle asi nutně potřebuju :)

Supr nová diskuze- raduju se :) díky za to!

LUSINDA: děkuju. koukám, že mě čeká ještě kus cesty.. :)

VODOMERKA: Zapíchnutí řízku do brambory jsem nikdy nezkoušela. :-) Spolehlivě funguje směs jemného písku/rašeliny/zeminy (recept dodám časem...má ho moje mamka) Dají se tak i množit hortenzie (odzkoušeno je to super :-) ). Řízek by měl mít 2 až 3 očka.

VODOMERKA: To se dá zařídit různě. Důležitá otázka je jestli jsou to růže historické,moderní čajohybridy, nebo britské růže? Z řízku ti vznikne tzv. růže pravokořenná a ne každá vyšlechtěná růže jako pravokořenná dokáže plně fungovat. (některé např. za pár let vymrznou, moc nerostou, špatně kvetou) Moderní růže se vždy očkují na kořenový krček šípku. Sazenice tak vlastně přejímá vespod vlastnosti šípku - dobře koření, přijímá snadno živiny, vodu a naočkovaná část má vlastnosti daných oček.

LUSINDA: já bych si právě nejraději posbíral řízky různě od kamarádů.. :) ty, co mám načuchaný

VODOMERKA: Je to trošku složitější :-) Kontejnerové růže (ty co koupíš v květináči) se mohou sázet celý rok. (krom zimy-zmrzlé půdy) Nejideálnější je to teď - konec října/listopad a brzy zjara. Dám se ještě časem obrázky jak správně růže sázet. (hloubka kořenového krčku pod zemí atd.)