DZEJLA: ja jsem hodne veci, ale urcite ne optimista, takze ackoliv to pro nektery muze byt pricinou, urcite to nebude spolecny vsem latentne prednasranym lidem.
vyhodou je, ze kdyz se pesimistovi vsechno posere, tak s tim tak nejak pocita, neni nasrany a je to spis takovy frustrovany povzdech ala Moss

QUANTI: pasivni agresivita s prokrastinaci souvisi velmi snadno. priklad:
a] "mohl bych delat X, ale to bych musel komunikovat s A a B a oni se zas budou chovat jak kreteni, tak se na to vyseru"
b] "mohl bych dodelat Y, ale k tomu potrebuju Z a vzdycky me sere s tim delat, takze to taky ted delat nebudu"
....nakonec se clovek dokope do interakce s A, B i Z, protoze to bez toho fakt nejde, ale odklada to, zevluje a proste prokrastinuje.

Já jsem se v tom popisku našla, až na to, že se považuji spíš za aktivně agresivního člověka. :)

Jinak, denně bojuji s tím, že mě všechno a všichni serou. Někde jsem četla, že výbuchy agrese mají co do činění s naivním optimismem, že se věci nebudou kurvit. No a samozřejmě se jak naschvál kurví a my, naivní optimisté, jsme pak permanentně nakrknutí. :) No a když mě štvou lidé, snažím se běžně vžívat do jejich situace a způsobu uvažování, ale stejně často skončím frustrovaná. Taky si přijdete nepřiměřeně kritičtí vůči sobě i okolí?

TILIO: taky jsem to z toho popisku moc nepochopila, jak souvisí pasivní agresivita s prokrastinací :D ale nechci prudit.