William McGonagall
Katastrofa Tay Bridge
Krásný železniční most přes stříbřitý Tay!
Ach! je mi moc líto, že musím říct,
že bylo vzato pryč devadesát životů
v poslední sobotu roku 1879,
která se bude pamatovat ještě hodně dlouho.
Bylo to asi v sedm hodin večer,
a vítr fičel s veškerou svojí silou,
a déšť se lilo proudem,
a temné mraky vypadaly, jako že se mračí,
a démon vzduchu se zdál říkat —
„Já zbourám most přes Tay.“
Když vlak vyjel z Edinburghu
měly pasažérské srdce lehké a necítily žádný žal,
jenže Boreas vyhnal šílenou vichřici,
která jim svíralo srdce strachem,
a spousta pasažérů s obavou říkala —
„Doufám, že nám Bůh zařídí bezpečný přejezd přes most přes Tay.“
Jenže když se vlak přiblížil k Wormit Bay,
Boreas řval nahlas a rozzuřeně,
a třásl středními nosníky mostu přes Tay
v poslední sobotu roku 1879,
která se bude pamatovat ještě hodně dlouho.
Tak vlak uháněl dál v plné rychlosti,
a Bonnie Dundee se brzy objevila v dohledu,
a pasažérům se ulevilo v srdci,
protože si mysleli, že si užijí Nový rok,
a budou se svými přáteli doma, které mají nejradši,
a přejí jim všem šťastný Nový rok.
Tak vlak jel pomalu po mostě přes Tay,
až byl zhruba v půlce,
a pak střední nosníky s rachotem povolily,
a vlak i pasažéři spadli do Tay!
Bouřkový zlořád řval nahlas,
protože bylo vzato pryč devadesát životů,
v poslední sobotu roku 1879,
která se bude pamatovat ještě hodně dlouho.
Jakmile se ta katastrofa začala vědět,
zazněla poplašná výstraha od člověka k člověku,
a křik se nesl po celém městě,
Dobrá božská! Most přes Tay je pryč, zbouraný,
a vlak z Edinburghu,
který naplnil srdce všech lidí smutkem,
a donutil je všechny zblednout,
protože žádný z pasažérů nezůstal naživu, aby mohl říct, jak se to stalo
v poslední sobotu roku 1879,
která se bude pamatovat ještě hodně dlouho.
To musel být děsivý pohled,
vidět v tom zlověstném tlumeném měsíčním světle,
zatímco Bouřkový zlořád se smál, a rozzuřeně řval,
podél železničního mostu přes stříbřitý Tay.
Ach! nešťastný most přes stříbřitý Tay,
musím teď ukončit svoje vyprávění
a říct světu bez bázně, bez nejmenšího zděšení,
že vaše střední nosníky by se rozhodně nepřetrhly,
aspoň tak říká spousta rozumných lidí,
kdyby byly na každé straně podepřené pilíři,
aspoň spousta rozumných lidí to přiznává,
čím pevněji stavíme naše domy,
tím menší je šance, že nás zabijí.