JARDABEREZA: Já už mám po zkušenostech standartně zajetou rutinu pro prezentace, že na začátku striktně oznámím: diskuze bude až na konci a jestli chce někdo něco říct v průběhu, tak ať si napíše poznámku a nechá si svoje postřehy až na konec. Takhle jsem vyřešil kaziče prezentací :-) Bohužel pro nás introverty je třeba řešení prezentovat a samo se to neodprezentuje. Možná nás v budoucnu osvobodí povolení digitálního dvojčete na schůzkách :-)

VOY: Souhlas, ještě dodám moje konkrétní zkušenosti z Německa jako příspěvek k debatě, jestli stačí pouze angličtina:
V rámci Německa se lze uplatnit pouze s angličtinou, ale s několika poměrně zásadníma mínusama:

• Pozicí s AJ v IT je výrazně méně, pouze maličká výseč trhu, ca 10% pozic, vyjímkou jsou startupy v Berlíně s podílem ca 25% AJ pozic.
• Freelancing pozice v AJ jsou v naprosté většině případů hůře zaplacené, dokonce i v rámci stejné firmy. Podotýkám freelancing, protože klasické zaměstnání v Německu je ohodnoceno suboptimálně a socialisticky ve všech variantách, vyjímka jsou pozice u Google apod. . Konkrétní zkušenost mám z banky, dostal jsem nabídku na 2 pozice, jedna v indickém týmu, výrazně hůře placená, druhá německém týmu v centrále, oboje full remote.
• Mnohem vyšší konkurence na AJ pozice, okamžitě se jako uchazeč ocitnete ve stejném poolu se miliónama Indů a Filipínců. Prostě umět dobře německy je významná konkureční výhoda. IMHO angličtina je pouze nutná prekvizita k práci programátora, nic extra v dnešní době.

QWWERTY:
S tvrzením, že jazykové zkoušky nejsou pro reálnou komunikaci příliš užitečné, bych docela polemizoval.
Letos jsem absolvoval C2 (Großes Deutsches Sprachdiplom) u Goethe Institutu. Jedná se o velmi obtížnou zkoušku a pro mě osobně byla výrazně těžší než státnice z angličtiny. Zkouška je rozdělená do modulů a právě v modulu Sprechen (zkoušeníčko z mluvení) je vyžadovaná naprosto plynulá konverzace s použitím pokročilé slovní zásoby. Prezentoval jsem témata, musel jsem svůj postoj dobře vyargumentovat a dva zkoušející byli v opozici s protiargumentama. Hodnotí se slovní zásoba, košatost vyjádření a souvětí, použití rétorických obratů. Některá diskuzní témata nebyla úplně triviální (např. vývoj jazyka a přejímání anglicismů do němčiny). Nemyslím si , že by schopnost vyjadřovat se na pokročilé úrovni kolidovala se schopností pokecat s někým na baru, naopak alkohol rozváže jazyk :-)

A právě díky přípravě na zkoušku jsem dost zlepšil svoje rétorické schopnosti. Obzvlášť v korporacích jsem se dřív často dostával do situací kdy moje řešení technicky bylo správně a nejlepší, ale někdo z německých kolegů mě sestřelil jen řečnicky, prostě mlel a mlel, ale protože jsem nedokázal svůj nápad "prodat", tak jsem debatu prohrál, často i kvůli nefér rétorickým a psychologickým trikům (třeba jsem začal prezentovat a už zezačátku mi do toho kecálista schválně hodil vidle a zařval: "Ale tohle přece ne, takhle to přeci nechceme dělat" nebo oblíbené: "Es hat mich nicht überzeugt" ("Tohle mě teda nepřesvědčilo", samozřejmě klasicky bez jediného podpůrného argumentu).

Další důvod proč je dobré mít NJ na vysoké úrovni je diskriminace. Prostě nechci být zařazen do kategorie lidí s lámanou němčinou, protože to člověka okamžitě diskvalifikuje od atraktivních pozic na projektech. Nedůvěřivost vůči cizincům a nadržování domácím existuje, někdy skrytě, ale někdy se projeví víc a vybublá na povrch. Otevřené projevy rasismu jsem pozoroval u pohovorů s kandidátama: černoch s lámanou němčinou byl grilován 1h nonstop a domácího se jen zeptali, jestli by ho u nás bavilo pracovat a kdy může nastoupit. Jednalo se o nemlich stejnou vývojářskou pozici, Afričan měl více zkušeností, ale to náhle nehrálo žádnou roli.

Za sebe bych teda jazykové zkoušky pro další zdokonalování se v cizím jazyce určitě doporučil, obzvlášť po čtyřicítce, protože si tak člověk nastaví konkrétní motivační cíl. Jinak bych se k dalšímu studiu NJ asi nedokopal, komunikativní jsem byl už předtím.

Letmo jsem projizdel API dokumentaci. Podle toho, ze to je k WSDL, tak je asi jen o fous mladsi nez ja :) A narazil jsem na tenhle klenot.

---
If you only want to retrieve the requests which have not been exported yet (so all new requests), define 2050-
01-01T00:00:00 for both startDate and endDate. This is also the preferred way to call this web service each
polling interval.
---

super. nezadas null, ani nevynechas ty XML atributy, ale das tam 2 magicky data. No, snad to vypnou driv, nez opravdu bude 2050. Uz jsou skoro v pulce :)

ALMAD: ale je dobře, že to slouží naší vládě jako poučení a pracujeme na tom, aby to v budoucnu bylo opačně, ne? ;-)

VOY: Pokud nemáš kostlivce typu "diesel-gate" někde na serveru. :-D

KOLCON: ta obsese daty je taková mantra často už za hranou racionality

Nikdo neměl na jejích móresy "nemusíme mluvit anglicky" a "naše data nesmějí opustit pobočku / Říši" náladu...

VOY: No bylo to drahý a komplikovaný, ale výsledek byl že jsme je kopli do prdele a jejich pozice otevřeli mimo Německo.

KOLCON: myslím, zvlášť v profesionálním prostředí a v Německu je b2 hodně na hraně, aby člověk měl respekt.

A taky je z toho vidět jaký vliv mohou mít odbory nebo podnikové rady (Betriebsrat). Např. u nás takhle americké firmě zablokovali hodnocení lidí podle bell curve, proste řekli že to je nepřípustné a pustili se do právní pře, kdy jim firma musí platit právníka. Je tam kluk z Bavorska a ten firmě fakt nedá nic zadarmo. Taky myslím nejsou ze svého hubu v Německu nadšeni.

Jaká je v ČR ochrana lidí v našem byznysu? Nula.

Vedl jsem tým Němců, musel jsem mluvit na poradách německy se svojí B2. Vymohli si u odborů, že nemusí mluvit německy. Jakž takž to fungovalo. Až na jednoho co úmyslně mluvil nějakým bavorským dialektem. Ale tomu nerozuměli ani ostatní Němci...

MARASAN: mylný