KOJA: Taky potřeba špetka empatie, pokud je někdo chronickej ADHD kecálista, tak je svým způsobem postiženej a nepředěláš ho :-) Když jsem pracoval jako tech lead, tak jsem pořád všechny chválil a díky tomu jsem vycházel i s hodně komplikovanýma osobnostma, pozitivní vibe funguje.

KOJA: Pomáhá nastavit nějakou formou mantinely. Typicky tohle bývá problém moc dlouhých daily meetingu, které místo 10 minut trvají hodinu, protože se někdo moc vykecává a klasicky pomáhá zavést timebox max minuta dvě na report. Funguje i na debaty o složitějších tématech, nastaví se vyšší limit a kolečko diskuze, kde každý k tématu něco řekne, tímhle se eliminuje aspoň skákání do řeči. S tím, že dodatečné nápady se můžou offloadovat do chatu nebo separátního meetingu pouze se zainteresovanými. Tenhle problém jsem míval často při prezentacích architektury, kdy mě pořád někdo přerušoval a zbytečně se ptal na věci, které jsem vysvětloval až na pozdějších slidech, tak jsem nastavil pravidlo, že dáme pořádnou diskuzi jako v ukrajinském parlamentu až nakonec, ukázal jsem sranda obrázek a byl klid po celou prezentaci :-)

Btw kdyz zminujete videa ohledne jednani se slozityma osobnostma-neco dobryho jak se produktivne bavit s lidma na spektru co nedodrzujou socialni normy a jakykoliv prispevek do diskuze maji aspon na pet minut?

JARDABEREZA: hmm tahle definice se nejak moc shoduje s vetsinou diskuzi, ktere sem vedl s moji ex 😞

QUANTI: Přesně ten... zaměnil jsem to příjmení s jedním programátorem, s kterým jsem dělal :-D

Mě se líbí ta myšlenka: "Ego na vyjednávání nebereme s sebou. Necháme je odnest si dobrý pocit a my si odneseme peníze (nebo to kvůli čemu přišli)" :-D Tvrdí, že ve vyjednávání není důležité přesvědčit oponenta, že my máme pravdu a on ne. Často se to vůbec nemusí řešit, protože o to nejde. Většinou souboje o pravdu spíš vyvolávají problémy, protože to poškozuje image oponenta o sobě samém. Skoro nikdo si nechce připadat jako hlupák a bude se bránit, byť by ta argumentace byla sebestupidnější.

FLEGMA: Můžeš se podívat na přednášky s Radimem Pařízkem, živí se jako vyjednavač. Na Youtube toho má spoustu... doporučuji se na to podívat, umí mluvit. Používá to samé. Je to v podstatě základ. Potřebuješ nechat protistranu vysvětlit o co jí jde a co si chce prosadit. Tím, že si vyslechneš všechno co k tomu chce říct se spíš dostáváš do role spojence než oponenta.

DEFILA: Co se konfliktů týka, před 20 rokama jsem v bance byl na školení "efektivní komunikace" od HR oddělení, kde kromě toho, že jsme si kreslili žirafu (nekecám) a spousta HR soft skill balastu, tak jedna rétorická technika na deeskalaci konfliktu mi utkvěla v paměti a od té doby ji používám: vždycky když se rozjede ohnivá debata, tak je dobré se kolegy zeptat: Rozumím dobře tvojí myšlence, že bys chtěl to a to nebo tvůj nápad je takový a makový ? Tenhle diskuzní break funguje magicky dobře, v mozku se přeruší nějaký obvod a rozzuřený diskutér se na chvíli zastaví a začne normalně vysvětlovat o co mu jde. Ideální pro berserk diskuze, kde si každý mele svoje a neposlouchá protistranu. Samozřejmě jde pokračovat otázkama nebo ještě umocnit obřadním zápisem meeting protokolu, kam se zapíšou názory znesvářených stran a mezitím se ptát, jestli to zapisuju dobře, což pohladí ego ohnivého oponenta :-) Někdy ale nepomůže ani to a na hrubej pytel platí jedině hrubá záplata :-)

DEFILA:
> A jaký mate dneska den vy? :)

Ja mam linej den, resp liny tyden. Delam jen to co me bavi. Mam za sebou par narocnych mesicu (priprava prezentace na konferenci, poslani revize clanku do casopisu), takze ted se tyden dva nebudu do niceho nutit a ostatni mi polibte :-)

Jinak navsteva konference byla osvezujici (i kdyz ten stress s prednaskou bych si rad odpustil :-). Ja uz jsem tam patril mezi dedky, ale bylo osvezujici vylezt ze sve ulity full-remote home officu a mluvit s lidma o pulku mladsich nez jsem ja, jeste plnych energie a napadu...

DEFILA: Na tohle mi přijde dobrý copilot... nebo když chci logovat nějaké hodnoty nebo vyhazovat errory... já tam kvůli lenosti chci psát třeba dvě slova a on jich tam dá klidně šest... takže pak z toho logu nebo hlášky i poznám co se to vlastně děje :-D

DEFILA:

Jsem si koupil LEGO sukulenty na pracovní stůl a večer je sestavíme s předškolačkou. Takže jsem nadšený z něčeho, co bude v práci.

DEFILA: Zjistuju, ze muj moralni kompas se rozchazi s tim ve vedeni nasi firmy, navic ani napln/forma realizace uz mi nedava smysl. Na obzoru se rysuje dalsi z 'deskflip a hura chovat ovce na Sumave'.

DEEFHA: There are 2 hard problems in computer science: cache invalidation, naming things, and off-by-1 errors.

Popř. další varianty
Two Hard Things
https://martinfowler.com/bliki/TwoHardThings.html

Před pár měsíci jsem nabral nové lidi do teamu, že začátku klídek, pohoda... Někde to trochu zaskripalo, ale věděl jsem, že jejich senorita není tak seniorni, takže celkem ok.
Mno a dneska na standupu na sebe začali ječet kvůli názvu proměnných a nechtějí si číst PRka..
Jako tohle už jsem zase chvilku nezažil a myslel jsem, že už jsme dost vyzrali na to, aby se to přešlo, ale očividně ne.

A jaký mate dneska den vy? :)

Když má někdo v práci špatný den:
Dev Loses $440 Million in 28 minutes, Chaos Ensues
https://www.youtube.com/watch?v=263CooDJZCY

KOJA: No dobra, zacnu tedy nostalgicky vzpominat :-) Ale nebudu nikoho jmenovat, ani ne tak proto ze bych si za tim nestal jako spis proto, ze nechci nekoho pomlouvat za jeho zady, takze jen anonymne (pokud neco takoveho v dobre googlu a facebooku existuje).

CA mel takovou zvlastni kombinaci povahy a pristupu k veci. Byl (je) to takovej fire-fighter, chodi k zakaznikum konzultovat a kdyz meli nejaky problem tak to vyresil aby byli spokojeni. Zaroven vyznaval "if it ain't broke, don't fix it" a "don’t future-proof your code". Testy jsou zbytecnost, protoze tim ze produkt denne pouzivame tak to denne testujeme ("eating our own dog food"). Jeste par detailu krat par let a nektery casti kodu byly vylozene FUBAR. Nikdo s tim kodem nechtel mit nic do cineni, takze veskere upravy v nem se hazely zpet na nej, cimz se problem pouze amplifikoval.

Tohle me stalo par let zivota (a firmu tisice eur :-). Dostal jsem za projekt udelat neco jako sdileny repozitar programu v jejich proprietarnim data-flow jazyce - do te doby se to ukladalo do binarnich souboru a ty se uploadovali nekam - no velke firmy z toho nebyly nadsene. Neco jako ENVY, kdo to pamatuje. Ten jazyk mel velmi dobre, az genialne vyresenou kompatibilitu / zavislosti, ve smyslu ze mas knihovnu A v1.0 co pouziva jinou knihovny B v1.0 a pak jeste jinou C v1.0 co pouziva B ale ve verzi 1.10. Nikdy se nestalo, ze neco co bylo ulozene s nejakou zavislosti zacalo nahodou pouzivat jinou verzi. Zaroven to bylo cele automaticky deduplokovane a garbage collectovane takze se to drzelo dost male. Cele to bylo nadesignovane kolem par jednouchych pravidel a invariantu, fakt celkem pekny. Vystavet kolem toho centralni repozitar bylo teoreticky snadne - "just work".

Fast forward par let, ukazalo se, ze uz peknou radku let tyhle "opravy pro klienty" ty invarianty porusuji a tudiz to nikdy nepujde do toho repozitare nahrat. Jenze klienti meli za ty roky tisice tech programu ulozenych verzemi produktu s temahle "opravama", takze: game over. A jak nikdo tomu kodu nerozumel, tak mi nikdo neveril, ze by mohl ignorovat naprosto zasadni design, na kterem to cele stoji.

V zasade klasicky pribeh o technologickem dluhu.

Byla to cenna zkusenost, byt nase spoluprace skoncila "rozpacite". Nelituji, mel jsem diky tomu take moznost pracovat s jednim z nejlepsich hackeru co jsem kdy poznal a hodne jsem se od nej naucil. Doted kdyz se divam na nektereho jeho designy tak me to stale fascinuje. A take doted kdyz nekdo prohlasi "if it ain't broke, don't fix it", "don’t future-proof your code" nebo "do not over-engineer" tak vyskocim jak cert z krabicky :-)