https://www.centrala.club/zen-bez-mistra/Frenk Meeuwsen je holandský malíř a kreslíř, který se dlouhodobě zajímá o učení Dálného východu a bojová umění; sám má černý pás v karate. V polovině 90. let žil v chrámovém městě Kjótu, kde také vznikla řada japonských skic, jež později použil ve svém prvním grafickém románu Zen bez mistra. Kniha formou koláže spojuje autorovy vzpomínky na dětství v Holandsku, výjevy z japonské každodennosti, historii buddhismu, postupy meditační praxe či úvahy nad kresbou jako „uměleckým žánrem.“

Komiks provází otázka, jak a zda vůbec může Evropan proniknout do učení zenu. Jednou z možných motivací je pro Frenka Meeuwsena snaha překonat potřebu páchat násilí; jako chlapec se chtěl pomstít spolužákovi ze třídy, který následně nešťastnou náhodou zemřel. I když s jeho smrtí neměl nic společného, ještě dlouho ho mrtvý spolužák pronásledoval ve snech. Vyloučení náhody a krutosti pomocí ritualizace a odříkání může být jedním z lákadel zen buddhismu pro západního člověka.

Názorně to Frenk Meeuwsen ukazuje v dlouhé sekvenci kreseb, v níž zkoumá rituál tradiční japonské lukostřelby. Dochází k závěru, že většina evropských „hledačů“ osvícení v Japonsku – jeho nevyjímaje – zůstává v zajetí vlastního egoismu a k japonskému učení nedokáže přistoupit jinak než subjektivním, zaujatým způsobem. Název knihy, Zen bez mistra, odkazuje k faktu, že k meditaci je třeba hledat vlastní cestu. Autor si zen buddhismus navzdory své fascinaci nijak neidealizuje. Naopak poukazuje na temná období učení, kdy japonští mniši žehnali letadlům pilotů kamikadze za druhé větové války, nebo kdy se „osvícení“ mistři zenu hlásili k tehdejšímu diktátorskému režimu. V současném Japonsku podle něj tradiční učení zen kultury téměř vymizelo.

Frenk Meeuwsen to vše zachycuje jednoduše černobílými, realistickými obrazy, v nichž poučeně využívá různé komiksové techniky: mění velikost panelů a perspektivu vyprávění, vykresluje surreální světy snů nebo nechává postavy trápit obřími bloky písmen. Kniha je rozdělená do krátkých kapitol, které se klikatí v čase a dohromady tvoří netradiční vyprávění, jež je formálně podobné zen buddhistickým textům – krátkým zastavením zdánlivě nesmyslných „koánů“, hádanek zenových mistrů.

A mám nakoupeno...


V Taliansku sú iba praví chlapi - Luca de Santis, Sara Colaone (ilustrátor), brožovaná vazba, slovenský jazyk | Knihy na Martinus.cz
https://www.martinus.cz/?uItem=1550399
Rasové zákony fašistického Talianska neuvádzali opatrenia proti homosexuálom: podľa Mussoliniho to nebolo potrebné, pretože v Taliansku boli len praví muži. Realita bola celkom iná. V rokoch 1938 až 1943 bolo veľa talianskych gejov poslaných do vyhnanstva na Tremitské ostrovy. Takmer tristo mladých homosexuálov tak bolo vytrhnutých z vlastných životov a boli označení za nepriateľov vlasti. O päťdesiat rokov neskôr sa dokumentarista Rocco vydal po stopách bývalého vyhnanca Antonia. Avšak narazil na neochotu hovoriť, strach z otvárania rán a horkosť starých krívd. V roku 2009 získal tento grafický román prestížnu Cenu Attilia Micheluzziho za najlepší komiks roku.

Dvě tváře jedné publikace: Výborný komiks Tráva bohužel kalí pohled do nakladatelského zákulisí — ČT art — Česká televize
https://art.ceskatelevize.cz/inside/dve-tvare-jedne-publikace-vyborny-komiks-trava-bohuzel-kali-pohled-do-nakladatelskeho-zakulisi-rb03Z
I Okson, protagonistka komiksu Tráva od Kim Kumsuk (* 1971), který do češtiny přeložila Petra Ben-Ari, se mezi dvěma světovými válkami, kdy byla Korea okupovaná Japonskem, narodila do chudé korejské rodiny a rodiče ji brzy poslali k pěstounům. Malá I Okson, která chtěla mermomocí chodit do školy a v přesunu k jiné rodině viděla možnost, že by tento sen došel naplnění – aniž by samozřejmě tušila, co bude po jejím odchodu následovat. A dny plné tvrdé práce, které pro ni připravili pěstouni, jsou tím nejméně zničujícím, co ji v následujících letech potkalo. I Okson byla později unesena a na území Číny zneužívána jako tzv. comfort woman, tedy jako sexuální otrokyně japonských vojáků.
O tom, že tisíce žen a dívek byly během druhé světové války den co den znásilňovány japonskými vojáky, se u nás málo ví. V dotčených zemích je to nicméně neuzavřené a palčivé téma, jak se přesvědčují čtenáři Trávy. S dotyčnou I Okson se totiž na začátku knihy seznamujeme jako s již starší ženou, která se po padesáti pěti letech vrací z Číny do rodné Koreje, aby o svých zážitcích promluvila v televizi; ke konci komiksu pak sledujeme, jak se I Okson na demonstraci zasazuje o to, aby se Japonci za své válečné řádění po letech alespoň omluvili.

Wage Slaves | Centrala | Every book matters
http://centrala.org.uk/shop/wage-slaves/
Wage Slaves is a story about union struggle when you are somebody marginalized by society.
Daria moves to Sweden to reset her life. She looks for a job and starts working under the table as a waitress in one of Malmö’s many restaurants. She soon discovers that things aren’t quite as they should be. Together with a journalist and her union, she starts to investigate the employment practices at her workplace – and many things in her life change.
Wage Slaves is a story about union struggle when you are somebody marginalized by society. But also the story of a journey to a new country. Daria tries to get a new life and make new friends. She parties falls in love, works, learns the new language and starts a band.
Daria Bogdanska tells the story of the precarious generation without employment security that she herself is a part of and the underground scene in Malmö. A tale of everyday life and politics. About alienation in a new city, longing for love and justice and trying to feel at home far, far away from home. The book is based on true events.

A moc bych doporučil komiksy Liv Strömquist Nejrudější růže rozkvétá a ovoce poznání. Jeden je o lásce (především o její evropské a heterosexuální historii) a druhý je o ženském pohlavním orgánu a jeho historii a kulturní konstrukci, mýtech atp. super poučné počtení :)
Liv Str�mquistov� Nejrud�j�� r��e rozkv�t� | Komiks | Nakladatelstv� Paseka
https://www.paseka.cz/liv-stromquistova-nejrudejsi-ruze-rozkveta/produkt-8893/
https://www.paseka.cz/ovoce-poznani/produkt-7483/

Do českého komiksového prostředí se po dekádách pánské kultury dostávají nejen ženská témata ale i autorky (a překladatelky, což velmi kvituji.

NOIZER: wow tak to je totalně crazy, o te elan school koukám vyšly i různé dokumenty atp.
Připomíná mi to podobnou českou story, která byla zpracovaná do komiksu Svatá Barbora.
Svatá Barbora - Vojtěch Mašek, Marek Pokorný, Marek Šindelka | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
https://www.kosmas.cz/knihy/241577/svata-barbora/
SHM8: Mě to teda fascinuje, jaký možný druhy manipulace a násilí člověk může vymyslet. Přijde mi to stejně podstatné jako Saccova válečná dokumentaristika. Tohle je podobnej shit jen v menším měřítku.
Každopádně mě to přízvisko "angažovaný" moc nebaví. Já to sice dlouhodobě sleduju a mám rád, tyhle "dokumentární" komiksy, ale využívání média komiksu k předávání nějakých čistě faktických informací, to je už je docela mainstream a sousloví "angažovaný komiks" ve mě spíš vyvolává představu nějakýho řemeslně neinovativního a nic moc komiksu po řemeslné stránce věnující se nějakému "hrozně důležitýmu" opomíjenému tématu.

THE_DARKNESS:

Český komiks a jeho svět
Dietrichsteinský palác, 8. 6. 2022 - 28. 2. 2023
Otevírací doba: středa až pátek 9-17 hod., sobota 10-17 hod., neděle 13-17 hod.
Vstupné: plné 80 Kč, zvýhodněné 50 Kč, rodinné 170 Kč

Upozorňujeme, že výstava nemá bezbariérový přístup. Návštěva osob na vozíku možná pouze po předchozí objednávce termínu na tel. 778 743 955 nebo 778 743 941.

VOP: Ubavit se k smrti má i českej překlad:

Stuart McMillen: Ubavit se k smrti | Archetypal.cz
https://archetypal.cz/2016/stuart-mcmillen-ubavit-se-k-smrti/

A Stuart McMillan bezesporu patří na místní nástěnku. Sleduju ho už řadu let kvalita je výjimečná.

Další české překlady maj i některé kusy na jeho webu:

Rat Park drogy experiment komiks – komiksy Stuarta McMillena
http://www.stuartmcmillen.com/cs/comic/rat-park-cs/#page-0

Teď o tom mluvili v rádiu: komiks o osudu polské Romky, která jako jediná z rodiny přežila holokaust.
Žofi Z-4515 - Sofia Taikonová, Gunilla Lundgrenová, Amanda Erikssonová | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
https://m.kosmas.cz/knihy/506730/zofi-z-4515/

Článek: Komiksová recenze: Berlín: Město kouře | techno.cz (party, fotky, house, trance, techno)
https://www.techno.cz/recenze/42174/komiksova-recenze-berlin-mesto-koure


Komiks Berlín: Město kouře je druhým souborným svazkem ze třech. V dalších 8 kapitolách, z nichž má každá striktně daných 24 stran, se vykresluje jedno z nejprogresivnějších měst doby. Prostřednictvím malířky Marty Müllerové, novináře a pacifisty Kurta Severinga nebo bezdomovce Pavla se odhaluje, jak myšlenkově svobodná atmosféra v Berlíně panovala. Lidé měli zájem o umění a filozofii, chtěli uvádět vlastní nápady do praxe a objevovat sebe sama. Jednotlivé mikropříběhy zavedou čtenáře nejen do místních kabaretů, rozbořených domů, kde končí svoji cestu váleční veteráni, a temných uliček s čile kšeftujícími překupníky, ale též do škol, kin nebo obchodů.

Přestože Lutes věnuje největší plochu zmiňované malířce a novináři, mezi nimiž v minulém díle rozvinul vzájemné sympatie, nedá se říci, že by jejich strasti tlačil před ostatní. Americký tvůrce do děje neustále vkládá nová místa a nové postavy. Ignoruje standardní vyprávěcí strukturu, při níž by charaktery posouval k dramatickému vyvrcholení a uzavření linií. Pouze zachycuje, co se zrovna v Berlíně děje a jak mohou být určité události přijímány z různých perspektiv. Hlediska přitom rozšiřuje o další sociální vrstvy obdobně, jako se k nim dostává stále se stupňující tlak ideologických hnutí.

Není proto jednoduché mít o všech figurách přehled, dá se však snadno orientovat v prostoru a čase. Upomíná se na důležité historické milníky jako krach na newyorské burze nebo krvavé potlačení prvomájové demonstrace. Naznačuje se vzrůstající nenávist vůči židovskému obyvatelstvu i rozpad rodin kvůli odlišným názorům. Ukazují se násilné rozbroje komunistické a nacistické strany, které získávají další přívržence. Město kouře ostatně končí událostí, kterou studenti historie zajisté identifikují jako jeden z podstatných okamžiků německých dějin.

SHM8: Je zajimavy, co je vlastne "mainstream". Kde? V US? Tam to asi klidne muze bejt batman, spiderman a kdovijakejjesteman.
Kdekoli jinde? Ne tak jednoznacny. :) Jsou zeme na svete, ktery zadnej mainstream nejspis ani nemaj (napr. Francie nebo Japonsko - komiks je napr. ve Francii jako jiny medium zcela neomezeny zanrem, vychazi v nem dokumenty, fikce, sladarny, scifi, politicky traktaty, cokoli si vzpomenes, ... no a Japonsko je Japonsko, ze).

Ja jsem komiksu cetla docela dost :) a bavi me nejvic veci, co jsou prave bud jakoby dokument (at to autor popise a hlavne mi necpe svy nazory, nebo aspon ne moc) a nebo "fikce s presahem". Z druhy kategorie Usagi Yojimbo jako typickej priklad - na povrchu kralicek sermuje s mecem, ale za tim tuna japonsky historie a folkloru, autor si s tim dava praci a dost jsem se u cetby privzdelala. :) Takovy veci sem nejspis teda asi nepatri, zminuju to jenom jako priklad.

TILIO:
LOJZA: to je dobrá otázka, a jak je dobrá, nemám na ní jasnou odpověď. když jsem zakládal tohle auditko, měl jsem potřebu tu vytvořit místo, kde se budou shromažďovat komiksy s nějakým společenským přesahem, kde nejde jenom o dějový příběh nějakého nasvaleného superhrdiny, což vnímám jako komiksový mainstream. Když jsem tohle auditko chtěl nějak označit, vymezit, nebyl jsem se slovem angažovaný spokojený, ale ani dokumentární by přesně nevytihl to, co od auditka očekávám. Lepší slovo jsem nevymyslel a zároveň jsem si říkal, že doufám, že se tu hned nezačnou objevovat komiksy, jejichž cílem je propagovat hodnoty a myšlenky velmi vzdálené od těch mých.
nedávám sem komiks o Che Guevarovi, který považuji ho za velmi nekritický, a tím ne příliš dobrý.
Chápete kam mířím?
třeba komiksy jako Essex Sounty, nebo Habibi se dotýkají určitých sociálních, filozofických témat, jejich hrdinové nejsou obvyklé steroidové kreatury, přesto mi u nich přijde označení angažovaný jako ne uplně přesné, a i tak je tady mít chci, a to mnohem víc radši, než jiné komiksy, které jednoznačně angažované jsou :).
pokud mi s tím přiléhavějším pojmenováním víc pomůžete, budu jenom rád .)

tohle by tu taky asi mohlo byt, to tema prostituce tam ma hrozne dobre rozebrany, idkyz je to autobiografickej komiks, plus na konci spousty docela odbornyho textu k tomu

Sex není zadarmo - Chester Brown | Databáze knih
https://www.databazeknih.cz/knihy/sex-neni-zadarmo-217975