Před 2 měsici: máme akci na Vyšehradě pro lidi a máme málo ženskych, mohla bys tam vzit svoje vyšívání?
Před měsicem: vlastně bychom potřebovali, abys dělala královnu Svatavu, zvládneš si ušit kompletní honosný kostým na 11. století?
Před třemi týdny: a pojedeš na koni. Tys na něm nikdy neseděla? To neva, to se pak nějak zvládne
Předevčírem: Jo a je třeba, abyste vzali nějaké polštáře, brokáty, trůn, mosazné nádobí a tak, a pokud možno i přístřešek, aby královna měla kde sedět a byli zo hezký. Jo a musite tam být nejpozději v sedm rano, ne v 9.
Včera v sedm rano: ten přístřešek jste tahat nemuseli, vzali jsme vlastní.
Tou dobou jsem silně uvažovala o homicidě.
Ale pak... pak to bylo boží! Povedlo se mi vydrápat se na koňa (ještě jednou díky Mio za štafle!) A i přes několik nástrah (nízko položené větve, prdící kůň, kterému vibruje břicho, sukně zachycená za sedlo, že královna při sestupu ukázala nejen kotníček, ale i pupík) to bylo uplně super! Nutně potřebuju se ještě někdy projet! A diváci byli spokojení, vyšehradští pořadatelé byli spokojení dokonce tak moc, že jsme měli soukromou komentovanou prohlidku s děkanem a ředitelem NKP. Ten druhý se tak rozpovídal, že z hodinové prohlídky byly hodiny dvě a, opakuju se, bylo to boží! Byla tam i oficiální fotografka, takže na rozdíl od běžných akcí, kde se umouněná v zastěře točím kolem ohniště, budu mít i nějaké fotky. A ještě mi i archeologičtí experti pochválili oděv (a to teda jako kurva zaslouženě, plášť jsem došívala 5 minut pred výlezem na koňa a posledních 10cm jsem nestihla, tak jsem to jen sešpendlila jehlou)
Moje reenaktorské já z tohohle bude žít ještě dlouho!