Že by potěšilo, to uplně ne, ale... už se tu trochu hystericky směju, že tohle je tyvole vlastně muj relativně běžnej den:D
Půl osmé ráno ve své první profesi - poslouchám u snídaně o natrženém prdelním svalu.
Přecházím do druhé profese na soud, kterej mi sám o sobě přijde jak z Twin Peaks - obložený dřevotřískou, bizároprostor i existence, do toho pravidelně rozmístěné detektory hmyzu (co jako dělaj?! Rozezní se alarm? Příště tam musim donést mouchu a zjistit to). Vyřídím pochůzku, vylezu ze spisovny, a na chodbě uklízečka znuděně roztírá kaluž krve po podlaze. Vytřeštim voči a okvětákovaná bába šatnářka jen apaticky pokýve hlavou a utrousí "nojo, padoucnice..."
A aktuálně ve své třetí profesi dohledávám, abych neblamovala děti, jestli Tutanchamona vážně pohřbili se stopětačtyřiceti párama trenclí. (pokud vás to zajímá, tak odpověď je ano)