Mě s*alo, když mi ex říkal obryně, a že by chtěl malinkou. No, ono to nebylo košer celý, takže asi ok.

TUILE: ale tak jo, taky jsem randila s klukem 2,2m a ten pocit bezpečí a to ze si mě přenesl kam chtěl byl - pohádkový ;) ale, ze by mě to nějak motivovalo do budoucna, to se říct nedá ;)

BERRUNA: randía sem se dvema vyrazne vysima chlapcema a faktem je, ze si u nich v podvedomi strasne jednoduse odskrtnej kolonku - cejtim se s nima bezpecne.
ja na vzhled moc nejsem (nikdy sem jeste nechodila s klukem, ze kteryho vy mi spadla brada, pac je krasnej), ale rozumim tomu, ze nektery atributy tech hezkejch/vysokejch/vysportovanejch… jedincu je radej na vyssi pricky a jednodusejc se s nima seznamujes a navazujes smalltalk, protoze te jednodusejc zaujmou.

Mám jich víc z dob kdy jsem sjížděl badoo, takže třeba tuhle.
Jednou jsem se nudil a jedna slečna mě furt uháněla, že by jsme zašli na pivo, tak jsem jí napsal a sešli jsme se v mé oblíbené hospodě na vinohradech, kam jsem tahal všechny ženský na první rande. Vůbec se mi nelíbila ani podle fotek a v reálu to bylo nějak tak stejný a ještě k tomu s ní žádná sranda nebyla a furt mluvila o sobě a litovala se, jak ji nikdo nechce, ale asi nabyla dojmu, že skončíme u mě doma, jsem totiž dobrý posluchač :) Když jsme vyšli ven, ukázal jsem ji zastávku odkud jí to jede domu, nechápavě na mě koukala, tak jsem jí pro jistotu zmáčknul tlačítko na semafor pro chodce, rozloučil se a odešel. Hned si mě smazala z fb a badoo :)
Teď jsem ve vzpomínkách na fb narazil na nejakej její komentář, tak jsem ji mrknul na profil a je šťastně vdaná a má dítě. Budiž ji to přáno…

BERRUNA: chodil jsem pul roku s jednou holkou, co mela 185, no poprvy v zivote jsem se fakt nehrbil :-)

Guilty! Nejsem žádnej čahoun, takže hned tři z mých vážnějších a dlouhodobějších známostí byly vyšší než já, jedna docela o dost. A bylo to super.

Jinak k té výšce…nikdy jsem to extra nehrotila, ono při mých 179cm samo narazíte spíše na menšího muže, ale ve své podstatě to spis vadilo jim,..přesně jak píše Howking, furt se snažili narovnávat a působilo to spíše komicky :D

MICHELLEDANIELS:
Taky jsme si onehdá psaly s kamarádkou se stejným chlapcem, až na to, ze já si s nim dělala krupicovou kaši a na nějaké extra intimnosti nedošlo, tak kamarádku svázal provazem a jeli tvrdé BDSM :D

LOVE_DALI: kamarad mi ted nedavno vypravel, že prcnul nejakou barmanku ze Stormu. Dva dny na to si zmenila status na FB na "zasnoubena".

VOZKA: tohle se obcas vyplati. Ja na Tinder kdysi narazila díky mladším kolegyním. Porad v praci visely na mobili, až mi to nedalo a stahla to taky, protože jsem si nemela s kym povidat :D

Takhle jsme si s kamaradkou psaly se stejnym chlapcem. Ačkoliv jsem si s ním zacala první psát ja (a tak si nárokovala první rande :D), tak studentka UK mela vic času a sla s nim na rande první. No, po kamaradky vyprávění jsme mu neřekly jinak, než Malíček (nářadí) a on mi psal, že ta mlada holka je úplně šílená a nic pro něj... No, dobre jim tak... :)

Každopádně ta sama kamaradka se vytrestala ještě jednou, kdyz jsme staly v nejakem baru, ja zahlédla féšáka, tak ji ho ukazuji a jen mi to odkyvla a sla rovnou za ním. Behem tři minut se vratila, ze ten fesak je tu s tim druhym fesakem, co stojí u baru :D

Miluju tyhle situace, kdy si stačí jen počkat :)

Tohle vypadá jako "auditko pro mě" :D
Léta páně, srab a posera, a tak je historek celkem dost.
Např. jedna z mých prvních lásek, byla láska přes net a de facto na dálku.
Několik let jsme si psali a vyznávali lásku, až to poměrně jednoduše škončilo.
Bavili jsme se o tom, že bych teda konečně mohl přijet.
Tak jo. Celý prázdniny jsem dřel na to, abych vydělal nějakou tu kačku a mohl přijet.
Když už jsem byl dostatečně movitý, napsal jsem dotyčné, že bych tedy přijel a co se nestalo?
"No, ono ale nemůžeš přijet. Víš ono táta.... Leda, že by jsi byl třeba u kamarádky, ale ..."
WTF?!
Byl jsem tak nasranej, ale aspoň jsem si pak koupil hadry a zbytek prochlastal.
Slečnu jsem pochopitelně poslal do háje.
Po několika letech a po nástuju FB mi to nedalo a ačkoliv sám nemaje účet, poprosil jsem kamaráda, aby se mi po ní podíval.
Přátelé, troufám si tvrdit, že jsem pochopil mnohé. Ačkoliv, její stav byl snad zasnoubená, byla jaksi hmm, težce neee. :D

HOWKING: Též přidám jednu výškovou. Doba tinderová, ale měřím 179, tak jsem si myslel že šance že bude ženská vyšší a nebude to mít na profilu napsané je malá... Ale vlastně se mi to stalo třikrát. Pouze jednou ten rozdíl byl určitě 10 cm, viděl jsem dámu dřív než ona mě, a tak jsem si velmi dobře prohlédl, jak se při prvním pohledu na mě pokusila (skoro úspěšně) zakrýt zklamání - bylo jasné, že z toho nic nebude.

Ani jeden z nás to ale nevyslovil a rande už bylo domluvené, takže jsme prostě šli. Naštěstí jsem tehdy nebyl líný a plánoval to vždycky tak, aby schůzka byla nějak zajímavá i když bude jasné že nikam nepovede, takže to myslím ani pro jednoho nebyl zabitý čas, přestože jsme ani neměli tolik společného.

---

Je o tři měsíce později, potkávám se s kamarádem tinderově aktivnějším než já, a tento mi fascinovaně vypráví, jak měl nejhorší sex svého života - ve zkratce, dívka verbálně koitus chtěla, ale její neverbální komunikace působila velmi rozpolceně, sahala na něj způsobem který působil jakože ho od sebe odtlačuje či se tomu celému trochu brání (bez jakéhokoliv nádechu hravosti) a vlastně tam nechce být. Na opakované empatické dotazy zda je všechno v pořádku a zda má pokračovat však odpovídala kladně a nechápala proč se vůbec ptá.

Brno je docela malý rybníček, tak jsem nevydržel a nechal si ukázat její profil. Kamarád má přes 190 cm, takže na rozdíl ode mě menší než ona nebyl, a já jsem si uvědomil, že výše zmíněné rande pro mě vlastně dopadlo dobře :).

OVERWATCH: to je šílená historka :)

Tak teda take prihodim, ja jsem se pred peti lety seznamil s jednou holkou, ale nic z toho nebylo, jen se obcas ozvala, ze potrebuje treba s necim pomoct. Ted se ozvala nekdy zacatkem leta, ze ma velky problem, ze ji umira matka na cirhozu jater a ze se musime sejit v IKEMu, abychom ji tam dohodl hospitalizaci. Sesli jsme se tam ale poslali nas pryc, ze takhle to nefunguje a ona na me vybalila, ze jestli spolu budeme chodit. Jsem z toho vybruslil, ze to takhle nejde rict. Tak uznala ze asi ne a pak mi asi za tyden napsala, ze ji mati umrela doma a ze jestli by se ke mne mohla nastehovat. Ze si me vezme a ja se pak prestehuju k ni a muj byt pronajmeme, taky ze nema praci a bude potrebovat pujcit penize. Podotykam, ze je to jedina zena, kterou jsem tzv. vyghostoval. Nemel jsem na to ji uz vysvetlovat, ze to co si vymyslela takhle nejde a nefunguje.

Vtipné bylo, jak jsem si maloval, jako malej seznamování:
Stupně lásky
"Ruka v ruce,
Cosi v ruce,
Ruka v čemsi,
cosi v čemsi."
... vyprovodím se sám.

tak moje seznamovaní probíhalo asi cca před 15 lety ještě na lidé (od té doby jsem štastně zadaná) hledala jsem spíš někoho na pokec/výstavu. Dotyčný ctil mé přání si sednout na kávu ve Fantově kavárně a musím říct že to byl docela bizár celý - u vedlejších stolů seděli jen pochybné existence a nechybělo ani předávání pytlíku s bílým práškem a nahřívání čehosi nad lžičkou.... asi to chtělo jít spíš na koblihu do Imperialu. Dotyčného jsem neodradila, ale nějak se mi stejně nezdál......na druhém rande se přiznal že chodí k psychologovi a že mě představí jako svoji holku rodičům :-D Divím se že se mi tehdy nic nestalo.

MICHELLEDANIELS: Ne, já jsem byl šíleně nesmělý :D

HOWKING: a nechával jsi pak vzkazy na silnici pred barakem nebo cekal v Hranicich a psal dopisy, jestli si nepůjde aspon odskočit? :D

MICHELLEDANIELS: My jsme spolu randili?!?! :D
Mám podobnou historku. Ještě z dob, kdy se inzeráty četly z novinového papíru a odpovídalo se dopisy. Odpověděl jsem nějaké slečně z Hranic (nevím co mě to napadlo, tak vzdálený kontakt) a pak po pár dopisech jsme se rozhodli že se sejdeme. Tak jsem jel do těch Hranic vlakem. V té době ještě jako student vysoké školy jsem auto neměl. Když jsem tam přijel tak jsem zjistil že je slečna taky vyšší než já, ale zřejmě jí bylo líto mé zbytečné cesty stejně jako tobě tehdy a tak jsme spolu poseděli v restauraci a šli se projít pak po okolí. Byla velmi hezká a já jsem to i přes výškový rozdíl nechtěl vzdávat a tak si z toho dnes pamatuju jen to že jsem se neustále strašně natahoval a rovnal, jak to jen šlo. Asi jsem musel působit extrémně prkenně až divně. No šanci jsem samozřejmě neměl :D