Nabere kávu, zamyšleně kouká na Tuile, na kachny, na Baala, smečku psů, pavouka, králíčky, démonka, Tuile, kachny.
Usrkává kachnu, mlčí a přemýšlí. Dojde jí, o co se pokouší, vyplivne peří, tváří se jakoby nic, kachnu odhazuje na pult, bere kávu a zhluboka se napije.
Áááááách.
Srdíčka by si vzal démonek, jestli by to nevadilo. já bych vlastně taky nepohrdla.
Králíčkům prosím maximálně vejce nebo vývar, jinak mi zvlčí a prokoušou se i tou vzduchotěsnou komorou.
A dneska tedy k večeři kachní paštiku, prosím.