TUILE: Nejspíš ne, to jsem ještě netušil že ta zpropadená věc existuje a kolik mi nadělá problémů. na druhou stranu, určit jeho výskyt v čase a prostoru s nějakou rozumnou jistotou je .. poněkud obtížný.
Dosrkne studený zbytek druhé kávy, kterou mu před tím beze slova Sabriel podala. Položí pulitr na bar, na chvíli se zasekne. Pak znovu osloví Sabriel:

Teď je pryč, ale kdyby se tu za týden - nebo kdykoli jindy - zase objevil, platí co jsem říkal o zapalovaní, ano ?

Volným krokem odejde ke dveřím na ulici. Otevře dveře, a v tu chvili se nahrne do vchodu dým, pach spáleného střelného prachu, nafty, promísený s podivným nasládlým zápachem, doprovázený zvukem intenzivní střelby, výbuchů, nesrozumitelným lidským řevem a podbarveným houpavým zvukem sirény. Zhluboka se nadechne, vykročí ven a zabouchne za sebou dveře. V tu chvíli zavládne v baru opět ticho, jen směska pachů dosvedčuje že se to přítomným nezdálo.

Po několika vteřinách zaujatého sledování dveří si Sabriel urovná župan a vydá se ke dveřím. Dveře napřed opatrně pootevře na slabou škvírku, pak víc a víc. Do baru dopadnou zlatavé sluneční paprsky, Sabriel chvíli mžouřá, oslněna po té co její oči přivykly konejšivému přítmí baru. Chvíli sleduje co je z ulice přes schodiště vidět. Venku je dokonale klidné nedělní odpoledne, na tohle roční období vcelku teplé. Ticho a klid, jen zdáli vítr nese zvuk klapotu konškých kopyt o dlažbu. Nechá ještě chvíli dveře dokořán, aby vyvětrala ven to co předtím dveřmi přišlo. Přitom jí cosi malého usedne na obličej, pokusí se to setřít rukou a zjistí že to byla vznášející se saze když si ji po obličeji rozmázne. Sazi otře z tváře papírovým kapesníkem, zavře dveře, pokrčí rameny, odejde ke krbu sednout si do křesla. Usadí se a kapesník hodí do ohně. Ten místo aby spořádaně shořel zmizí s hlasitým "puf" v kouli zelenooranžového ohně. Sabriel to ale nijak nevyvede z míry, v klidu si hodí nohy na podnožku, a na chvíli zavře oči aby si mohla vychutnat odpolední klid.

Ahoj, byla jsem teď na zahrádce, trochu příprava na jaro. Mám hlínu ve vlasech, trn z růže mi rozedral hlavu, mám bordel za nehty, ale je mi dobře. Potřebuju kafe a asi něco sladkého.

Jdu k sobě, tak se kdyžtak někdo stavte na němý hovor. Jo, a mám s sebou nějaký desky...

Odkopne zabahněný perka, strčí je do igelitky a vklouzne za korálky.

Jo! To je ON!
Jak sakra když teprv ... No nic, díky!
Schová zapalovač do bytelného koženého pouzdra, pouzdro zajistí šroubem, položí na bar, dvakrát poklepe dvěma prsty na pouzdro, a to tiše zmizí i se zapalovačem.
Tak to by jsme měli.

nevím, jak to to kotě pozná, ale pozná
nejde nemilovat to nejúžasnější stvoření, přitom má jen černý kožíšek a angreštové oči

SPECZ: sáhne do kapsy županu a posune zapalovač přes bar

Tenhle?

Dobrý ... hmm... asi odpoledne!

Můžu kafe?
Zamyšleně kouká kamsi do zdi za bar s mírně nepřítomným výrazem, a hraje si s krabičkou sirek která ležela na baru vedle svíček.

Nenašli jste tady zapalovač ? Benzínovej, udělanej ze starejch nábojnic, počmáranej divnejma klikyhákama? Já jsem ho tu ztratil.
Odmlčí se, a chvíli místo zdi sleduje pavouka v koutě u stropu.

Teda vlastně ztratim, zhruba někdy příští týden. Kdyby jste ho tu někdo našli, hlavně ho tu nezkoušejte zapálit!
S vážným výrazem se dívá na Sabrial která právě chystá kávu.

On totiž když se s nim šktá tak to trošku ... hmmm ... cuká s časoprostorem, ne moc, když je to venku skoro se to nepozná, ale v místě jako je tohle, v ... řekněme multidimenzionálním prostoru jako je tenhle - by to mohlo udělat .... no řekněmě že ..
zamyšleně se drbe na hlavě
... oškilvé věci.
A já bych nerad aby se tu někomu něco stalo, je to fajnový místo tady. Nebo teda, na plnou hubu - byl bych nerad kdyby tohle místo přestalo existovat.

Dobré ráno. Jej, pardon… Tabitho, vrať ten cop!

Stříbrná fretka vyleze zpod křesla a za sebou táhne silného hada spletených tmavých vlasů. Dovleče cop doprostřed místnosti, ještě ho jednou výchovně kousne a zmizí zpátky ve stínu.

BAAL: Počkej, počkej, ty máš cop? To bude určitě ten můj, naval! :D

TUILE: Blonďatý by mi stejně neslušel :)

Ach jo, čas se sbalit.
Prochází kolem, za ní se trousí třpytky. Rozhlíží se. Prosím vás, neviděl někdo tu druhou náušnici? A cop, kam jsem si dala cop?

#mokryunor

kalvados, francie, slunicko, zrani v dubovejch sudech a tak dal. neplest s jabkovici, tohle je neco uplne jinyho!

Calvados Chateau du BREUIL H.A. 15 ANS

Da si nekdo vajicka s toustem a chedarem co privezla Tuile z Londonu?

Beru to pozitivně - aspoň můžu udělat nadkritický množství palačinek, když už konečně mám tu pánev, na který to jde!