Zvedne se od snídaně a na chvilku zmizí venku. Vrátí se s plnou náručí větviček, trošku víc drcne do dveří při otvírání, protože to zkouší loktem. Pardon, to jsem nechtěla. Zavře za sebou nohou, položí větvičky na bar a začne je rozdělovat do váz a rozestavovat na některé stolečky a do výklenků. Přinesla jsem trošku jara, za barákem pořád leží okudlané zbytky naší zlatice, tak ať to ještě chvíli dělá radost. Ony přes noc dovykvetou.