Kde se vzala, tu se vzala, uprostřed místnosti s hlavním barem najednou stojí známá ženská postava. Zdá se o něco hubenější než posledně, kolem levého oka má monokl jak z učebnice, ret nateklý a rtěnku rozmázlou až k uchu, klouby na rukou odřené, rukáv košile natržený, černé džíny na kolenou zablácené... Zmateně se rozhlíží.
Když si uvědomí, že je zpátky ve svém baru, trhavě si povzdychne, s bolestným sykáním se vysouká na barovou stoličku, a skopne tenisky pokryté bahnem a kdovíčím dalším. Přejede pohledem po lahvích za barem, zavrtí hlavou a pokrčí rameny.
Já asi nevim, co chci.