Pomalu se zvedne ze židle a odšourá se k dřevěným dveřím, zámek klapne klika těžce cvakne...
Podívám se tady by někde mělo být.
Dlouhé schody jsou téměř nekonečné, pak se zastaví, chvilku zhluboka dýchá a pak zakašle, nahmatá na zdi vypínač a světlo nasvítí nánosy prachu. Dlouhé uličky podél regálů prochází velmi pomalu a pro sebe si mumlá...
Tady by to někde mělo být... mmmm Kopí osudu, to nebude ono, mmm Excali... neměli by ho tady nechat takhle válet, ještě chytne lišku, Ježíšuv kalich, tady to také nebude... Možná v téhle bedně.
Pomalu natáhne ruku a pak si všimne klobouku, leží kousek vedle...
Archa úmluvy!
Ruka se pomalu zase vrátí v tělu, dva kroky zpět a pomalá otočka, oči zaparkuje na zem pod regál s nápisem...
Necronomicon....
Pomalu si pro sebe čte. Pak se sehne a z pod regálu vytáhne malou zaprášenou vyřezávanou krabičku.
Tak tady se to zatoulalo, hned po novém roce bude brigáda na úklid.
Šourá se i s krabičkou pomalu zpět ke dveřím. Po cestě ještě dovře krabičku s malým prstenem uvnitř, očistí prach z tmavého koženého kufříku, Cryptex posune tak aby nehrozilo že spadne na zem a zkontroluje zámek na plechové skříni s nápisem M41A Pulse Rifle. V baru si oklepe prach z ramen a položí na stůl krabičku.
Dobré ráno, užijte ho ve zdraví a štěstí.
Odchází zpět k baru, tam se než usedne na svou stoličku ještě otočí
Jo na neztratit, je docela těžké ho najít.
Podrbe se na hlavě a utáhne si pásek svého tmavě zeleného sepraného županu.