LUCKYMARY: nevim, v jakem veku jsou tve deti a jaky je rozsah postizeni. nicmene pokud by to bylo jen trochu mozne, doporucila bych ti vyzkouset orientacni beh. nedes se :) ja sama nebeham a behat neumim, presto je to moje vasen. oddily jsou po cele republice a poradaji neustale treninky a zavody, a je to velmi nizkoprahove - na kazdem zavodu je kategorie P jako prichozi, kde je uplne nejsnazsi mapa na vyzkouseni. z me dlouholete zkusenosti jsou ostatni orientaci velmi ochotni a pratelsti a radi vysvetli mapu a vse kolem. je to sport pro celou rodinu. kategorie jsou od uplne nejmensich deti, co jdou po faborcich (a treba i s rodicem), po veterany 80+ (muj plan na duchod). a taky je bezne, ze si lidi navzajem hlidaji deti, aby si kazdy mohl zabehnout/obejit to svoje. kazdy orientak je vzdycky jiny, jsi v lese nebo nekde venku a hledas poklady - orientacky lampionek je oranzovo bily, v lese se krasne vyjima, a ja mam vzdycky radost jak mala, kdyz ho najdu. a nemusis s nikym zavodit - jdes nebo bezis tak pomalu nebo tak rychle, jak se ti chce. a pak jsou v cili skvele diskuze nad mapou, kde se clovek strasne moc nauci. mrkni na https://zacitorientak.cz/

jak je z meho plamenneho naboru asi jasne, orientak je moje nejvetsi hobby. vzhledem ke svemu bezeckemu handicapu primarne jezdim MTBO, coz je orientak na nekolik hodin na horskem kole, jezdi se ve dvojici, kde si navzajem pomahate. dostanete mapu a je na vas, kolik kontrol a v jakem poradi objedete, ale je treba se vratit vcas, jinak vam zacnou ubyvat body, co jste na kontrolach nasbirali. takze krome jezdeni na kole se clovek zlepsi v orientaci, strategii a improvizaci, a podiva se na mnoho krasnych mist, kam by ho jinak vubec nenapadlo jit.

objevila jsem orientak pred mnoha lety a zcela mi to zmenilo zivot. z uplny nuly jsem se naucila mapovat, poznala jsem hromadu pratel (mame damsky cyklisticky "gang" :) ), porad jezdim na nejaka nova mista a porad se mam na co tesit.

konec ody na orientak :)

LUCKYMARY: Lego!

LUCKYMARY: Na vandry už trénujeme, moc toho malá ještě pochopitelně neujde a nevíc si to užije spíš v autokempu s dalšími dětmi. Už ale ráda stanuje - koupili jsme domů ministan s tlapkovou patrolou, dovnitř hodili polštářek, deku... a venku už to najednou šlo taky :-D Od tří let

GALADAR: na vandry jsem jezdila od čtyř a na vodu od pěti. Rodiče dělali dětské hry-pronajali louku, sezvali kamarády a vymýšleli různé soutěže, to bylo skvělé. Záleží jak žena tomu je nakloněna
Ono až ti dítě vyroste, tak to bude asi snazší. Problém je, že si člověk s dítětem to musí nějak naplánovat. Anebo si prostě říct, tenhle den bude volný a můžu v něm dělat co mě zrovna napadne...

Ten příběh mě skutečně rozesmál. O tom to je:)

LUCKYMARY: kendama. :)

LUCKYMARY: Já se snažím to skloubit, musel jsem to protřídit a mám víceméně určené časy, co kdy dělám (stylem "když malá usne, hodinu maluju figurky", "každé druhé pondělí hraju dračák/deskovky" nebo "když jsou holky u babičky, jedu na vandr"...) ale moc mi to nevyhovuje, protože jsem prostě takhle rozlítanej a radši bych si volil podle nálady. Ale to ještě pár let nepůjde. Nemáme moc šancí využívat hlídání, babičky máme daleko, koníčky si tedy děláme spíš každý sám. A malá bude mít teď 4 roky. Zatím nemám moc nápady na to, jak jí třeba zahrnout...

Lockpicking je sranda, tady na Nyxu máš skupinu, kde najdeš linky na videa atd. Průběh: pár měsíců si budeš nakupovat obskurní nářadí, pak zámky, potom půl roku machrovat na známé a ti se ti pak budou smát, až si zabouchneš klíče i planžety na chalupě! Doporučuji! :-D

GALADAR: já přišla o všechny koníčky. Měla jsem představu, že to s dítětem půjde skloubit, že budeme jezdit na vodu, výlety a larpy. Bohužel dítě je postižené, tak mám po prdeli. Ale teprve po rozchodu se k některým zájmům vrátím, popř najdu nové a bude hlídat druhý rodič.
Jinak deskové hry hrajeme doma. Někdy se zahraje něco s dětmi a jindy se pošlou vedle do pokoje:)
Lepší podle mě je, když má rodina společné zájmy a pak jednou týdně si člověk vypadne z domu sám. Nebo aspoň pro mě to byla taková představa, aby byl každý spokojený.
Btw. Lockpicking, to je opravdu zajímavé:)

Ja se z casove a prostorove narocnych konicku stahnul na programovani, drobnou elektroniku. Docela si blbnu s flipperem zero. Kdyz bzl malej jeste malej delal jsem "dilnicky" :D

LUCKYMARY: Podle mě není důležité něco dělat "pořádně" nebo dokonce jen "abych byla zajímavá", důležité je kvalitně trávit čas.
Podle mě není problém se do něčeho nadchnout jen na chvíli, záleží na tom, co baví tebe a jak si užíváš svoje dni. Lidi mají k sobě dnes přes sítě blíž a vzniká z toho tlak, aby měl člověk ze všeho úspěchy, tituly, poháry a všude super fotky.
Mám to podobně jako ty a nedokážu snad ani vypsat, co všechno jsem začal a pak se na to vykašlal - ale můžu říct, že se ke spoustě věcí občas vracím, ale nejvíc mě vždycky baví ta rychlá "learning curve" u nových dovedností. Mám plnou garáž krámů na všechno možné, ale nelituji ničeho ;)

Zkusím pár věcí co mě bavilo, nebo baví - třeba pro inspiraci a abys měla silnější pocit, že jsi úplně normální:
kresba, tvůrčí psaní poezie i próza , šití, výroba z kůže, PC hry, florbal, volejbal, softbal, bojová umění, kouzelnické triky, modelářství, larp, historický šerm, sportovní šerm, koně, fitness, tramping, zpěv, klávesy, wargaming, deskovky, stolní RPG & RPG design, malování figurek, sbírání knížek, programování, lockpicking, renovace starého nábytku, vrhání nožů, střelba, poker, backgammon, šachy... A úspěchy? Vydal jsem sbírku básniček a myslím, že jsem kdysi na jednom táboře vyhrál druhé místo ve střelbě ze vzduchovky :-D :-D Podle mě není potřeba dělat něco "pořádně", hlavní je se dobře bavit!

GANYAL_YABANI: děkuji. Já vlastně jsem dost zážitkový člověk, ale jelikož jsem nucena trávit veškerý svůj čas doma, tak bych potřebovala nějaké nápady na naplnění dne

LUCKYMARY: hledej dal, nejvetsi zabava je prave to hledani a uceni se necemu novemu;)

Manzelka, turistika, kanoe, divoka voda, kajak, trampovani, rafting, lezeni, hory, priroda, knizky, pc hry, sex, foceni, motorky, bydleni v aute, spani na plazi, zahradka, dilna, expedice, potapeni, kolo, pristavy, rybareni.. uff, urcite jsem nenapsal vse;)

Tak začnu. V životě jsem toho dělala spoustu, ale nikdy nic pořádně. Stále hledám něco, co mě nadechne. V dětství jsem se věnovala trampingu a závodní kanoistice. Pak malbě a keramice. Poté mě chytl aerobic,hot jóga, lady latina, show dance, zpěv. Naposledy to byly larpové tréninky, práce s kůží a dlouhodobě mám deskovky. Jenže pořád to není ono. Hledám něco co mě pohltí, něco co mě bude opravdu moc bavit, něco co mě bude činit zajímavou. Můžete mě inspirovat? Nebo prostě jsem povaha, co se nedokáže nadchnout a dělat něco pořádně? Tanec byl skvělý, jen bohužel si nemůžu dovolit chodit pravidelně