KOUDY: tak popravdě, u přistání 1.stupně si myslím, že očekávání bylo kladné, celkem to funguje, otázka je, kolik startů bez generální opravy motorů stupeň SuperHeavy doopravdy zvládne, ale základní koncept je dobrý. Výhrady se týkají 2.stupně Starship, kde se problémy vyskytují a je to "hard" problem.
Opakované použití 1.stupně nebyl vysloveně "hard problem", ale výrobci konvenčních EELV vlastně měli zájem si z relativně stabilního přísunu relativně drahých státních zakázek brát relativně stabilní podíl. Tam šlo opravu o disrupci nějakého zaběhnutého makroekonomického vzorce, ve kterém se nikdo moc nešťoural protože to byl "hi-tech" a fungovalo to a rozvojové země jako Indie nebo nově rozvinuté země jako Čína se dostaly do vleku nákladného napodobování osvědčených západních vzorů. Které ale už dávno nebylo tím nejlepším, co šlo z technologie vymáčknout. U těch 1.stupňů šlo o disrupci ekonomických zvyklostí veřejného sektoru. U 2.stupně jde o tápání, jsme za hranicí možností technologie a materiálů. Rozdíl ve všem je tam víc než o řád...
U elektromobility se situace má trochu jinak. Tam naopak existovaly vládní pobídky disrupnout zavedené zvyklosti vysoce nestátního korporátního odvětví, které představuje min. 10% HDP, v Americe možná i víc. Situace na trhu kosmonautiky a elektromobility jak ve vztahu k reálné existenci odvětví, tak ve vztahu k veřejným penězům nemohla být odlišnější. SpaceX veřejné peníze z ničeho nic masivně šetřil. Masová výroba elektromobilů naopak veřejné pobídky čerpala ve větší míře, situace trochu připomínala nešťastně nastavenou podporu velkých solárních farem u nás po roce 2000.