LUSINDA: No, na to jsem čekal 4 roky :-( Jo, je to možná jeden z důvodů. Neměli jsme žádný čas pro sebe. Furt jsme tři. Neměli jsme žádné hlídání. Bylo to fakt hodně těžký. Ale v reálu kdyby chtěla, tak si ten čas najde. Prostě jsme se odcizili tak moc, že to už nebylo jak vrátit. Bylo to hodně obtížné období pro nás oba. Nechci aby to vyznělo, že chyba je na její straně. Já si pořád moc vážím. Je to super ženská, ale to nejdůležitější v tom vztahu prostě po dítěti vyprchalo. Když už konečně svítalo na lepší časy a přišla školka, tak si žena vzala raději přidala druhou půlku úvazku, než aby ten čas strávila se mnou. To mluví za vše. Já ji moc a moc přeju novou kariéru po které touží, ale beze mě. Já takto žil dřív taky než jsem si uvědomil že jsem jen promrhal velkou část života. Já si svého času na světě vážím a nechci se toho účastnit na to je můj život příliš krátký. Potřebuju po svém boku ženu, která si to také uvědomuje.
Já jsem schopen zvládnou asi dost věcí, ale pokud se neshody neurovnají v posteli a nechá se to vyhnít, jde to všechno do .... :-( A pokud na ženě vidím, že sex je spíše ze zvyku a ne, že fakt chce, je mi z toho na blití. Tohle je podle mě důvod proč většina mužů ze vztahu odchází. Žena dosáhne svého vysněného dítěte a chlapa už pak nepotřebuje. Je to sobecké? Možná. Ale pokračovat v tom divadle se nedá do nekonečna.

MART1NKA: Tohle je to poslední co řeším (v oblast toho starat s o cizí děti) to mi vůbec nevadí, ale většinou se to vylučuje s cestováním, což je pro mě společně se sexem velmi vysoko postavená potřeba na mé Maslowově pyramidě. :-(

Jo, jsem na prd otec, já to o sobě dobře vím. Jedno dítě nevidím 3 měsíce v roce, protože s námi cestovat nemohlo (už je v pubertě). Ale snažím se mu to vynahradit po zbytek roku. Je to ode mě sobecké? Asi ano, ale já cestování ke svému životu potřebuju, jinak to už nebudu já. A tohle není problém jen dětí, ale i žen které by takto chtěli žít. To je dost specifická a malá skupina žen. A většinou jsou mnohem mladší. Mě už je přes čtyřicet takže žena, které je pětadvacet bude někde jinde. A na víc za pět, nejpozději za deset let to dítě pravděpodobně bude chtít a příběh se bude opakovat. Takový vztah je pouze o zneužívání jeden druhého. Seberu té ženě čas si najít někoho kdo o to mít děti stojí. Tohle není rovnocenný vztah. Proto jsem reagoval na ten článek. U těch žen tohle období teprve přijde. A vysoký zájem takto mladých žen o starší muže je způsobem většinou hormony.

Ale já chci buď všechno a nebo nic. Raději budu celý život hledat, než žít nespokojený. Na jednu stranu sobeckost na druhu stranu se s takovým člověkem (mnou) pak žít nedá.

V tomhle nejsem pro většinu žen žádné terno. Vím to moc dobře. A ženy 35+ už saze hledají spíše vyšší životní standard a usazený klidný život. Já jsem možná zajištěný, ale nehledám luxus, naopak se spokojím s málem za cenu toho že budu moci cestovat a poznávat nové země a nové lidi. Mým snem je probudit se každé ráno na jiném místě, ale vím že to nejde skloubit s mými dětmi. Tak hledám alespoň malý kompromis na 3 měsíce v roce. Proto to své ženě vůbec nemám za zlé. To fakt není pro každého a on se vidí už jinde. :-(

Ale jinak mi přijde, že žena s dětmi je rovnocennější lepší vztah. Tohle je pouze má specifická situace. Chlap navíc nemá k cizím dětem takový odstup jaký mají bezdětné ženy. Protože pak najednou získají potřebu mít s ním svoje děti. To je podle mě to co se stalo mě. Prostě ex mela se mnou dítě a já s ní nic! To může být pro ženy velmi bolestivé.

MART1NKA: Protože se nechceš starat o kukacky? :D

CUKI: ono hodně záleží jaký typ dítěte se ti narodí. Mě třeba přijde škoda, když si lidi rozumí a pak se rozvedou kvůli tomu, že péče o malý dítě je prostě náročná a nemají na nic jiného čas a sílu....... protože to za nějakou chvíli pomine a to dítě je už +- samostatnější.

LUSINDA: To je taky článek, když se ptají pětadvacetileté holky. Já nikdy nebyl na rodinný život. A dával jsem to myslím jasně najevo. Svůj poslední vztah jsem si začal s ženou která vyloženě tvrdila, že děti nikdy nechce. To byla moje podmínka si s ní vůbec něco začít. Jenže po třicítce se to pomalu měnilo a já už neměl kam uhnout. Chtěl jsem být s ní a tak jsme nakonec hledali cestu jak mít spolu dítě a přes to být šťastní. Jenže po dítěti se vše změnilo. Vlastně nic z toho co jsme měli společného nezůstalo. Dneska jsme ve fázi rozvodu, protože už se z nás stali jen spolubydlící, kteří mají společného potomka.

Kde že jsou ty zástupy žen co nechtějí děti? A kde budou až jim bude 35 nebo dokonce 40?

Podle mě tohle je minoritní problém. Své děti mám rád a nedám na ně dopustit. Ale myslím že hodně mužů má tohle stejně a skončí naprosto ve stejné situaci jako já. Protože když tu ženu milují, tak pro ni udělají všechno.
A pak je to teprve mazec, protože i když budu hledat vyloženě bezdětnou, tak ta žena o ty moje děti taky nebude mít zájem. A já se jich zase nikdy nevzdám. Takže jdu sbírat šafrán, ten je míň vzácnej než takováto žena. :-)

MART1NKA: a pritom by stacilo jenom randit s chlapama ktery vydelavaj normalne :) ma to pro tebe nejakou vyhodu, hledat si partnery ktery na tom jsou hur nez ty? Je to mechanismus u zen spis neobvyklej, zajimalo by me, co si od toho slibujes. Teorii bych na to teda mel, ale tvoje odpoved by me zajimala vic.

Muzi maji normalne evoluci zazitej instinkt ochranovat zenu a rodinu, a pokud si umyslne vybiras partnery kterym zprostredkujes pocit, ze to u tebe neni potreba, neni asi zase tak velky prekvapeni ze na nejakou rodinu nebo trvalej vztah s tebou nemaj chut. Pritom to tak nemusi bejt, znam spoustu pripadu kde to funguje dobre - nakonec i moje ex coby preplacena gymnazialni ucitelka by byvala vydelavala jednu dobu vic nez ja a vic nez dekadu to nasim vztahum nijak nevadilo - kdyby teda byvala pracovala na plnej uvazek, coz pochopitelne ale zadnej gymnazialni ucitel neudela. Anyway, ono je to imho spis o signalech ktery vysilas, a o tom co by nejakej partner zalozenim rodiny s nekym jako jsi ty ziskal