Jen si dovolím doplnit, že je nebezpečná samodiagnostika… Co se tváří jako lypedem může být také lymfedem, který si žádá léčbu rozdílnou. Upřímně doporučuju diagnostiku na nějakém specializovaném oddělení, za sebe říkám, že top je Bulovka, do Motola se nedá pořádně dostat a nejhorší zkušenost mám dle MUDr. Vlasák (známý prasak…), který je polo šarlatán a hovado:)
Jinak díky za diskuzi, ráda se dovzdělám.

Na úvod přidávám lehce pozměněný příspěvek, který jsem použila v jiné diskusi.

Lipedém je chronické onemocnění a tukové tkáně. V důsledku zánětlivých procesů dochází k jejich patologickým změnám, které v mírnější formě vypadají jako celulitida, v pokročilejších stádiích pak jako disproporční zmohutnění boků, hýždí, nohou někdy i paží.
Lipedém je mnohem častější, než by se mohlo zdát. Odborné studie odhadují, že prevalence je 11-17 %, někde se uvádí dokonce 15-18 % - což znamená, že lipedém má až každá šestá žena.

Diagnostiku komplikuje fakt, že lipedém koreluje s nadváhou nebo obezitou (až 90 % žen s lipedémem má zároveň nadváhu nebo obezitu). Klasický režim zaměřený na redukci hmotnosti je však v případě lipedému téměř nebo zcela neúčinný, a protože ke ztrátě objemu dochází pouze v lipedémem nepostižených partiích, tělesné disproporce se ještě zvýrazní.

Lipedém mohou mít i štíhlé ženy (sama mám v těle ani ne 15 % tuku a hmotnost na hranici podváhy) - problém není nutné v množství tuku, ale v jeho struktuře a patologickým (a zánětlivým) procesům, které probíhají v podkoží a tukové tkání.

Dříve se tvrdilo, že s lipedémem nelze nic dělat. To už nastesti neplatí, management nemoci je ale dost komplikovaný a vyžaduje odhodlání a disciplínu a především znalosti.

Budu moc ráda, pokud je zde budeme sdílet a vyměňovat si zkušenosti.