Pokouším se ve volných chvílích napsat povídku či malou novelu na historické téma. Chci to pojmout hodně odlehčeně, s malým dumasovským či puškinovským nádechem, ale uvítám určité korekce v reáliích. Jde o spíše o dobrodružnou oddechovou fikci, s malými prvky retro sci-fi, ale bez přehnaného důrazu na techniku. Pokud se chce někdo zapojit a pomoci mi příběh dále rozvíjet, budu rád. Tohle téma si zaslouží propracovat.
pozn. Když se člověk špatně zeptá chatgpt nebo jiného IÁ chatu, tak z něj padají pěkné nesmysly. Nechtěl připustit ani klasické dobývací věže, které jak všichni víme, měli Egypťané i Núbie už za starých dynastií. Občas to vypadá skoro jako by Kušité přemohly Římany na divokých zebrách a přes hradby měst skákali z krků žiraf. Ve skutečnosti šlo o výborně organizovanou starověkou armádu s elitními lukostřelci a jízdou, která měla až povahu gardových jednotek. 25. dynastie Egyptských faraonů byli velice chytří budovatelé, kteří zvelebili upadající Egypt a vrátili mu dávný lesk. Měli důvtip, vkus i cit. Jména Piye (obnovitel Ma'at) a Šabaka si zaslouží být jmenována vedle Ramesse II či Chufua. Chatgpt je silně romanocentrický a má Núbii jen jako nudli kolem Nilu, zatímco na dobrých mapách je její hranice až k Rudému moři a jsou na nich vyznačeny i cesty. Deepseek je na tom jen o trochu lépe.
Po obsazení Egypta Římany došlo k přerušení určitých významných linií egyptského kněžstva, lze tedy soudit, že se jednalo o cílené stažení do Napaty. Napata již nebyla hlavním městem, ale byla stále náboženským centrem a korunovačním městem núbijských králů. Předpokládám, že po tvrdě potlačených hladových bouřích v Egyptě, byla emigrace na jih relativně velká.
V Egyptě i v Núbii byli velice populární zápasy, které známe od Řeků jako pálé (řecko-římské zápasy). Je doloženo, že se styl řecký, egyptský a núbijský v průběhu dějin ovlivňovaly. Řecká pálé - Kontrola soupeře, pevné záběry, silové háky, pomalejší pohyb, méně flexibilní proti rychlému úniku. Núbijská tradiční technika - rychlé odrazy, flexibilita, využití celého těla Méně zaměřeno na pevný úchop, méně „kontrolní“. Pokud by někdo zvládl dát dohromady komentovaný sportovní zápas mezi Řekem a Núbijcem, myslím, že by to do příběhu krásně zapadlo, třeba do nějakého dění v Napatě, kde bylo tou dobou Řeků celkem hodně.
////
Pozn. ke kapitole o uprchlících
Po hladových bouřích v Egyptě prchá mnoho lidií na jih. Uprchlíci se hrnou do Napaty a Kermy.
V Kermě řada z nich hledá nocleh a podporu.
Egyptský stolařský učeň Ahmose se svou matkou Isinofred, potkají núbijského kamenického tovaryše Arkamiho.
Ahmose: Hej, kemo to só kurvy! Foter mi tam ostal viset.
Arkami: Ty pičó, to só svině! Pojte s mamou ke mě na kér, mám tam trochu hymraj, ale nějak sa složíme, ať nemusíte spat venku. Po cestě skočíme pro škopky a chálku, ať je na večer kaat. (Použité výrazy z hantecu jsou autentické. Výpůjčky z ostravštiny mi snad puristé odpustí. Hymraj je zkomolenina Himjar, "škopek" je ve staroegyptštině také pivo i nádoba na pivo zároveň, jedině výraz kaat je ze staroegyptštiny - výraz pro jídlo, který v hantecu, pokud vím, není. Kontakty s Indií po karavanních trasách a přes Himjar či ptolemaiovský Egypt jsou doloženy Masarykovo prohlášení "Pryč od Říma" mělo široký lidový ohlas a mnoho z výrazů, které téma zprostředkovávaly, zůstalo v hovorové češtině dodnes. Myslím, že jsme téhle politice ještě hodně dlužní.)
///
Mezi hospodářskymi historiky proběhla v hospodě diskuse, jaké pivo dělali mezi prvním a druhým kataraktem na Nilu. Někdo tvrdil že mělo o něco blíže k egyptskému. Od druhého kataraktu prý bylo silnější. Takže někdo říkal, že v Egyptě dělali desítku, mezi prvním a druhým kataraktem jedenáctku a dál dvanáctku.