ILLUZE: Hedvabi se dá barvit. Takže jestli vše ostatní až na barvu v cajku, tak to stojí za úvahu.

Jinak u nás je teď vtipná situace - kamarádka mne obdarovala poměrně drahými kousky oblečení.
Část jsem udala dcerce. Já si nechala jedny červenorůžové šaty z hedvábí. Cena bratru v řádu desítek tisíc. Akorát, že na můj vkus docela divoký potisk, takže ven v tom nepůjdu, nosila jsem je doma.

A můj muž je doslova nesnáší. Fakt z nich má osypky.

No a co teď s nimi. Na vyhození to není.
P.S.
Přitom dokonale chladí 😅

MACSKA: Mně dobře opakovaně zafungovala ta skříňka na našem nádraží ,-)
Mamka mi vozí ty pseudočasopisy typu Chvilka pro tebe apod., odtamtud to vždy do pár dní zmizelo.
A kupodivu i kvalitní knížky ,-)

Na ty dětské teď zafungovala knihovna ve Vidě.

Vinted mne naprosto míjí, dávám to do kontejneru pro charitu. Nechápu, že na to má někdo nervy a čas se tomu věnovat.

TRISSIE: já si vždycky říkám, že to prodám, ale pak si představím to drbání na vinted a jde to k popelnícím/do popelnice.
(ale teď aspoň nesu další tašku do knihobotu)

KRISKA: ještě jsem měla vázu z růžového zlaceného skla, kterou jsem dostala od kamarádů jako poděkování za pomoc se smlouvama na koupi bytu.
vzhledem k tomu, že už jsou rozvedení a ten byt prodali, tak váza letěla do popelnice :-)

(jo, šlo to prodat, asi, ale po dvou letech od rozhodnutí "jde z domu", kdy tu furt strašila a já přemýšlela, jak se jí teda správně zbavit, ta popelnice byla velmi úlevná)

TRISSIE: Jsem dostala ke svatbě skleněnou mísu na ovoce od moji babičky co její rodiče taky dostali ke svatbě.
Máme jí vytaženou v kuchyni na lince. Zabírá strašného místa a nějaké to ovoce tak přebývá. Není vůbec praktická 🤔 Ale když jsem ji dokázala převést letadlem tak zas se bud snažit ji předat.

TRISSIE: já nechci nikoho urazit, furt se podobné věci prodávají, takže cílovku to asi má, ale já to fakt nejsem :-)

tenhle styl

DEADSLUT: s věcma, který nechci, nepoužívám, ale jsou (dost často posledním) pojítkem s nějakou osobou.

jako třeba sada zlacených šálků na kávu s podšálky, co jsem dostala od svého dědy, když jsem se přestěhovala do vlastního bytu. protože vím, že on byl na svoje porcelánové sbírky strašně háklivej - moje máma nedostala za celé manželství s mým otcem ani jednu. Takže to, že já něco z jeho sbírky dostala, bylo fakt big thing, ten starej jezevec mi tím dal najevo, že je na mě pyšnej.

ale bože, ty hrnky jsou tak hnusný! a nesmí do myčky! a kdybych chtěla používat tento styl šálků (sama piju z obřích hrnků, ale pro návštěvy vytahujeme fancy věci) tak mám další dvě sady, které jsou i s konvicí, cukřenkou a mlékovku, můžou do myčky, a vybrala jsem si je podle svého vkusu (po dvaceti letech manželství jsem na druhém dekoru jídelního porcelánu a prostě mám ráda sladěné věci, takže mám i novou čajovou sadu).

no tak jsou v krabici na půdě, ale zbavit nadobro se jich nedokážu.

ILTU: Chápu velmi. Kdyby to třeba k něčemu bylo - mně občas pomáhá:
-představit si, že se budu stěhovat, a na ten předmět bych musela vynaložit energii, vymyslet kam a jak ho zabalit, udělat to, tahat to, vybalovat... často zjistim, že sice jakoby vyhodit nechci, ale vynakládat úsilí k zachování bych vlastně fakt nechtěla.
-představit si, že jdu do svý skříně nakupovat. Vynaložila bych prachy na to, abych tu věc měla? Aha, vlastně spíš asi ne? Takže pryč.

Jak je to konkréntní a "hmatatelný", funguje mi to líp než nějaký ty Marie Kondo poučky "sparks joy"... Ale muj hlavní problém bejvá buď "sentiment" (líto vyhodit / měla jsem to využít líp /... ), nebo rozhodovací paralýza, ta hlavně když jsem přetažená a exekutivní funkce obecně klopýtaj.

S čim vlastně při vyhazování nejvíc bojujete vy? Když odhlídnem od těch čistě praktickejch "doháje utahaná z práce ještě něco řešit"...

U nas v Komunitnim satniku konecne po prazdninach otevreli a vcera jsme tam s dcerou odvezly 3 tasky, ktere jsme mely vytridene.
Legrace byla kdyz to pani prebirala, byl tam jeden plysak z Billy a zrejme ho tam uz meli nekolikrat, pani hned - to je putovni, to mate od nas! 😆A my, ze ne, ze tenhle je novej, od nas. Billu u nas otevreli v cervnu a tyhle plysaky davali k nakupu. Davali je k nakupu a ted se hromadej v Satniku. 🙈

ILTU: Dvě tašky. Mám připravené k vyhození DVĚ tašky!
Do skříně se mi to furt ještě nevejde, velmi pravděpodobně z tašek ještě něco vytáhnu, ale aspoň začátek ☺️

mi se podarilo prohrabnou par veci, ale porad jich je tu hromada.. mela jsem pripravny tyden, ktery mi nakonec nevysel, tedy nahradni program byl uzasny, jen tedy prace stoji.

ILTU: Chapu Te.

Neni nad to, kdyz si clovek prevlece postel jeste pred dovolenou a po dovolene si lehne do cistoucke a vonave postele.

k tomu je potreba hromada prani, zametani, nadobi, same nepopularni cinnosti, ktere bych si s chuti odpustila. a vybalit batoh, to teda nevim, kdo za me udela... to nesnasim nejvic, vybalit batoh.

Snažím se protřídit staré povlečení a ubrusy, které jsem různě dostala a podědila a mám ho na chalupě a nepotřebuju ho a nevejde se mi do skříně. A všechno je mi líto vyhodit. Chjo.

Mam radost, podařilo se mi dohledat fen na vlasy, tašku s boty na jaro/léto a objevit desku kuchyňského stolu ( tedy u něj ještě není vyhráno uplne)

vyhozeny dvoje na pate totalne proslapane ponozky. uzuz sem v patek jela nakupovat par novych do zasoby, ale nakonec jsem odolala. myslim, ze tak malo jich nemam.

ale posledni cca 3 tydny se mi nedari drzwt chaos pod kontrolou, roztahane 3 batohy, neuklizeny kos na pradlo... nemam vubec chut