OVERDRIVE: tyve, ja ti nevim. Rad bych si doplnil vzdelani a precetl nejaky z tech veci (mam nactenyho hlavne stephensona a trochu gibsona), ale jsem v tomhle smeru uplne domotivovanej. Co me nejspis hlavne zajima je hledani CP v dnesni realite. Ten post o sprawlu byl zajimavej a stravil jsem pak dlouhou dobu jen prochazenim streetview tech lokalit a ma to dost brutalni atmosferu (ac silna, tak ve sve obycejnosti je z toho jen obtizne citelna) a kouzlo.
OVERDRIVE: ono to vypada efektne, ale takhle je to nepouzitelny. Podstatou VR je nahrazeni smyslovych vstupu necim co si vymyslime. Problem je ale v tom, ze clovek ma tech smyslu strasne moc (daleko vic nez jen klasicky zrak, sluch, cich, hmat a chut). Zrak resi klasicky HMD... pokud navic zname jeho absolutni pozici, tak se da odskrtnout i vestibularni system a smysly s nim spojene. Technologie jako kinect (v2) zase resi kinestetickej smysl (v podstate nase povedomi o tom, v jake pozici je telo). Sluch je s pomoci HRTF/BRTF ciste SW problem. Problem je hmat. To je totiz jedinej smysl, kterej stoji na (a urcuje) hranici mezi skutecnosti a virtualnem co se tyce interakce. Je to jediny misto, kde musi informace proudit obema smery a na to zatim nemame reseni. Zajimavym smerem se vydali v
tactical haptics (meni tvar toho gripu a tim velice efektivne dokaze simulovat vahu veci... predstav si ze tocis remdihem nad hlavou, tak tohle ti dava odezvu v tom jak se to drzadlo krouti v dlani a mozek to prekvapive vnima jakoby to skutecne neco vazilo), ale tohle resi jen dost omezeny subset vsech moznych usecasu. Dela na tom ted hodne velice chytrych lidi, tak doufam ze s necim prijdou. Ale je to tezky problem, protoze v podstate neexistuje zadna soucasna technologie, ktera by se dala iterativne vyvijet... je potreba neco nove.
Jeste ke kinectu... v cem vidim zasadni prinos tyhle technologie (nebo jakykoli jiny, ktera umoznuje skeletal tracking) je posileni pritomnosti v tom virtualnim svete. Pritomnost je mozna spatnej termin a nevim presne jak to popsat. Myslim tim jakousi socialni, ne jen fyzickou pritomnost. Ze clovek zabira i nejaky pomyslny misto v kolektivu a privlastnuje si prostor kolem sebe. Na to jaky jsem koktajici asocial neschopny efektivne komunikovat me tohle tema velmi zajima a vzdycky me fascinovaly zpusoby interakce ve virtualnich svetech (myslim ted treba i MMO) a souvisejici dynamika socialnich struktur, ktere se tam prirozene tvori. Mel jsem ted prilezitost navstivit se svym DK1 a razer hydrou
karaoke night v RiftMax theater a je to neskutecnej masakr! Doporucuju aspon proklikat to video a sledovat hlavne lidi mimo vystupujici, abys nasal tu atmosferu. Tezko se to popisuje, ale je to jeden z mejch nejsilnejsich zazitku co se tyce toho koktejlu skutecnosti a neskutecnosti az bizarnosti toho mista. Ono to bylo dost podtrzeny tim, ze bez mikrofonu a klavesnice ti nezbyva moc moznosti jak komunikovat s ostatnima mimo gest a pantomimy (muzes udelat pest, zapnout laser pointer nebo lightsabre a mavat rukama a skakat). Po celou dobu jsem si tam pripadal velmi trapne a mel pocit ze ze sebe delam akorat tak kokota (az jsem premyslel, ze bych tam sel spis s anonymnim nickem a neposkodil si tim jakousi "reputaci" ve VR komunite, pac vetsinu tech lidi bezne potkavam na /r/oculus a jinde). Prekvapilo me jak moc se to podobalo napr. moji prvni navsteve nejakyho nightclubu. Clovek by si myslel, ze ve VR by si mohl pripadat volnejsi, ale v tomhle ohledu tam moc rozdilu neni... kdyz jsem tam prisel, tak jsem proste nevedel, jestli se muze lizt na podium, jestli je neslusny mirit na lidi tim laserovym ukazovatkem, etc. Dalsi vec, ktera me prekvapila je zachovani pozadavku na osobni prostor a ze "kontakt" muze byt dost divny, az neprijemny. Kdyz si pred tebe nekdo stoupne, chvili na tebe kouka a pak se k tobe zacne natahovat a osahavat tema spatne trackovanejma koncetinama, tak je to proste dost unikatni zazitek.
Co je z toho ale jasny je to, ze VR bude nejvic social medium vubec a ze ma dost silny potencial byt skutecne transformativni technologii. Predstava CP z minulosti se nenaplnila a svet vypada nakonec trochu jinak. To samy plati pro cyberspace, kterej je v dusledku uplne stejnej jako meatspace. Ono totiz vubec nejde o to, jestli je neco slozeny z atomu nebo bitu, je jedno jestli jak a ktery plati fyzikalni zakony... dulezity jsou nakonec jen socialni atributy a vyznam, kterej tem vecem prikladame. Jestli jsem zatim nasel vubec neco co by bylo cyber a punk, tak je to rozhodne tohle.