QWWERTY: Net byl od základu stovřenej jako otevřená síť - cryptování prostě nemá v krvi. Když se do systému, který je z principu otevřený začne roubovat něco jako soukromí/bezpečnost, nemůže to fungovat. resp může, ale bude to vypadat asi takhle:
Souhlasím, že lidskost je tím klíčem. Jak řiká Rushkoff,
I'm on team human. A když jednou vypnou elektřinu, chcu být připravenej - proto se snažim žít mezi lidma, i když je to někdy těžký (btw. tež dik za Mr. robot). A nejde jen o elektřinu, jde o to, že lidskej modus operandi je jinej než computerovej.
Tím, co nás může měnit jsou ideály a mít na to koule vylézt na pódium
OVERDRIVE: a všem to povědět anebo se nikam necpat, ale trpělivě vysvětlovat a pilně pracovat.
OVERDRIVE: Co ti dává stát? To je dobrej LOL, od zdravotnictví pro vaše děti, přes školy až po "bezpečí" zaručované monopolem na násilí, jak by řekl Foucault. To jsou ale trapný tokeny, který by sis klidně - a možná i rád - zaplatil nebýt toho že 40% výdělku odvedeš na daních. Hlavní funkcí státu je ale něco jinýho - a nikoli statní aparát - estabilishment, ale spíš nation - neplést s "národem" pls - zprostředkovává soužití, kulturu a komunity kolem nás a kontinuitu v čase (za chvilku budem slavit 100 let - i když vic jak polovina nestála za moc), je to něco, s čím se můžeš identifikovat (od odmítání přes nenávist až po to vyhazování Nuseláku - to jsou taky formy identifikace, akorát negativně vymezené) a na čem můžeš stavět - a na čem vlastně stavíš pokaždé, když používáš státní programovací jazyk - češtinu.
Za největší fail považuju něco, co net zprostředkovává, ale není jeho původcem - je to nekonečné rožvaňování, pochybování a lavírování. Nekonečné názory a protinázory a výsledná paralýza, která ničí i člověka, který/á má zájem něco "řešit".
Na závěr něco, co už jednou padlo: nemyslim si, že by nová úroveň vědomí (ASI AI) měla nějaký imanentní zájem na lidském pokolení. Nedivil bych se, kdyby si s lidstvem na začátku své existence trochu pohrála...
...než by jí došlo, jak absurdní je snažit se vysvětlit cvičnýmu papouškovi, jaký je to společenský faux pas jít na heavy metalovej koncert v uplým růžovým tričku. A začla by řešit svoje vály. Představa, že jsme - jako lidstvo - předposledním krokem evoluce je docela zajiamva a je vtipný že o tom už před půl stoletím psal nejen P.K. Dick, ale i Egon Bondy ve výborný krátký povídce s názvem Nepovídka.