Jak Severní Korea k atomu přišla
http://literarky.cz/politika/svet/24877-jak-severni-korea-k-atomu-pila
http://archive.fortune.com/magazines/fortune/fortune_archive/2003/05/12/342316/index.htm
The Rare, Potent Fuel Powering North Korea’s Weapons - The New York Times
https://www.nytimes.com/2017/09/17/world/asia/north-korea-rocket-fuel-missiles.html
v knize kanadské novinářky Naomi Kleinové, Šoková doktrína (2010). V kapitole věnované podrobnému líčení podnikatelské a politické kariéry Donalda Rumsfelda, ministra obrany ve vládě prezidenta Forda a G. Bushe, jednoho z nejcyničtějších zastánců tvrdé linie, se dočteme podivnou zprávu. Rumsfeld byl v roce 2000 jako jediný Američan členem rady nadnárodního švédsko–švýcarského strojírenského gigantu Asca Brown Boveri; téhož roku tato společnost prodala jadernou technologii – Severní Koreji. Nechť odborníci, kteří mají přístup k neveřejným informacím, osvětlí tuto podivnou zprávu. Zatím se nabízí dvojí zjištění. První je banální – Severokorejci museli zaplatit pořádnou sumu, jinak by jim ABB tak drahé zboží neprodala.
Druhý závěr svědčí o neuvěřitelné proradnosti, která ovšem jestřábům Rumsfeldova, Cheneyho, G. Bushova typu není cizí. (Richard Nixon, který by měl, ostatně, zametat před vlastním prahem, o Rumsfeldovi řekl, že je to všeho schopný panchart.) Rumsfeld věděl, že Severní Korea je stát, který bude ztělesňovat a prosazovat nenávistnou antiamerickou politiku. Má také proč. Spoušť, kterou způsobila americká armáda na jejich teritoriu, je nevyčíslitelná. Severní Korea bez atomové pumy by byla nepřítelem zanedbatelným, myší, která řve. Podle jestřábů Spojené státy potřebují protivníka na úrovni – jinak by nebyli američtí poplatníci ochotni dávat tak velké peníze na vyživování Pentagonu a bezedného vojenského průmyslu.
Občan se musí bát – protivník bez A–bomby nestojí za řeč. (Rusko tento požadavek splňuje, navíc je tu příznivá a stále oživovaná tradice, kdy proti Američanům, ztělesňujícím ideály demokracie, stál ideologický nepřítel číslo jedna – Sovětský svaz.) Nebezpečí hrozící ze Severní Koreje zdůvodňuje stálou přítomnost americké armády na Dálném východě a zesiluje vojenskou i politickou závislost Jižní Koreje a Japonska na USA. Ostatně Rumsfeld, pokud jde o schopnost hrát obojakou hru, něco podobného již zažil. Za útočné války, vedené Irákem v letech 1980-1988 proti Íránu, osobně jednal se Saddámem Husajnem o vojenské pomoci. Pověstné je video z roku 1983, kdy si potřásá ruku s iráckým diktátorem a předává mu prezidentovy dary. On vlastně, obrazně řečeno, podal ruku již Kim Čong-Ilovi, otci dnešního diktátora. Bylo to před sedmnácti lety při podpisu kupní smlouvy týkající se jaderné technologie.