WHO těsně před vyhlášením pandemie chřipky zmírnila potřebná kritéria - Novinkyhttps://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-who-tesne-pred-vyhlasenim-pandemie-chripky-zmirnila-potrebna-kriteria-25660Britská viroložka Wendy Barclayová, která se účastnila množství jednání o změně definice pandemie, Wodargova nařčení odmítá. „Ta souběžnost je náhodná. WHO o změně uvažovala dlouho před příchodem prasečí chřipky,“ citoval její slova list The Daily Telegraph.
Prasečí chřipka? Jen velký podvod a panika, tvrdí expert | Zdraví | Lidovky.czhttps://www.lidovky.cz/relax/zdravi/praseci-chripka-jen-velky-podvod-a-panika-tvrdi-expert.A100116_123918_ln-zdravi_mkPRAHA - Vyhlášení pandemie prasečí chřipky byl jeden velký podvod tvrdí vysoký představitel Rady Evropy Wolfgang Wodarg. Tím Světová zdravotnická organizace (WHO) přišla o své renomé. Reakce veřejnosti na prasečí chřipku byla inteligentnější než reakce příslušných úřadů, říká šéf zdravotnické sekce Rady Evropy Wolfgang Wodarg. A to prý je trapná situace.
Německý epidemiolog Wolfgang Wodarg.
LN
Tvrdíte, že prasečí chřipka je jenom panika. Proč jste ještě chvilku nepočkal? Experti nám na konec ledna předpověděli další, už třetí vlnu.
Takových expertů se je třeba zeptat, čím mohou svá tvrzení doložit. Když vám pak pouze řeknou, že není jisté, co se ještě může stát, vidíte, že nemají žádné vědecky podložené argumenty.Kdy jste si začal říkat, že s prasečí chřipkou něco nehraje?
Hned jak jsme v dubnu dostali první čísla z Mexika. Nejdřív totiž chodily zprávy, že tam na prasečí chřipku onemocněla spousta lidí, jenže čísla, která jsme dostali, moc vysoká nebyla.
Od jaké hranice jsou podle vás počty nakažených dostatečně vysoké?
Já jsem v severním Německu pracoval jako ředitel Ústavu pro veřejné zdraví, kde jsem byl odpovědný za oblast se 120 tisíci obyvatel. Když uhodila chřipka, onemocněl tak každý dvacátý, maximálně každý desátý člověk. Takže jsme měli jednou pět tisíc, jednou deset tisíc nemocných. Po této zkušenosti pro mě bylo nepochopitelné, když se už po několika málo tisících případů ve dvacetimilionové oblasti Mexica City mluvilo o možné pandemii. Když se navíc později ukázalo, že z těch několika desítek mrtvých v Mexiku jen malá část zemřela opravdu na virus prasečí chřipky. . Takže jsem se u Světové zdravotnické organizace WHO začal pídit po tom, jak potom mohli v červnu vyhlásit pandemii při tak malých číslech.
Prý se báli, že se virus bude roznášet letadly. Žijeme v globalizovaném světě.
To se jistě přenášel, takhle to ale bylo vždycky. Dřív se tomu říkalo cestovní chřipka: lidi přiletěli zpátky z dovolené a cítili příznaky chřipky. Akorát se to tehdy přičítalo klimatizaci v letadle.
Zpátky k loňské pandemii. Dopídil jste se nějakých podezřelých okolností?
Pár vědců mě upozornilo na zajímavou věc: že WHO změnila definici pandemie. Ještě v roce 2005 jste se na internetových stránkách WHO mohli dočíst, že pandemie je nemoc, která se rychle šíří do různých zemí, způsobuje těžké nemoci a často končí smrtí.
Obě tyto podmínky – tedy vysoká morbidita, respektive chorobnost, a vysoká mortalita, respektive úmrtnost – byly posléze vyškrtnuty. A upravenou definici pandemie WHO potom členské státy zapracovávaly do svých pandemických plánů. Kdyby tato změkčená definice platila už dřív, musela by se pandemie vyhlašovat každý rok.
Jak WHO změkčení definice vysvětluje?
Pořádné vysvětlení dodnes chybí. Oni především popírají, že by definici změnili. Prý se předtím takové národní pandemické plány nepřipravovaly, oficiální definici prý vydali teprve teď. Jenže ve starších materiálech WHO se pojem pandemie definuje – a najdete tam ovšem tu starou definici.Kdo vlastně má pravomoc definici pozměnit?
Poradní sbor WHO. Jak přesně se o změně definice rozhodlo, to teď chceme prošetřit. Nicméně už na podzim normálně mohli dojít k závěru, že vývoj té takzvané pandemie je mírný, určitě mírnější, než se očekávalo. V Austrálii, jak známo, mají zimu v našem létě a Australané už v pozdním létě konstatovali, že prasečí chřipka je mírná a že po ní nepřichází nějaká druhá, horší vlna. Přesto nás WHO v listopadu před druhou, mnohem vážnější vlnou varovala.
Je důležitý samotný akt vyhlášení pandemie?
Jistě. Už po té údajné ptačí chřipce v roce 2005 WHO tlačila na vlády, aby vypracovaly svoje národní pandemické plány. U těchto konzultací sedí zástupci farmaceutických firem. Firmy se vládám nabídnou, že by dokázaly vyrobit tolik a tolik vakcín. Pak s nimi podepíšou předběžné smlouvy, v nichž stojí: smlouva platí od chvíle, kdy WHO vyhlásí pandemii. Takže role Světové zdravotnické organizace je naprosto klíčová, ona vlastně ty smlouvy národních států uvádí v platnost a ministři zdravotnictví potom předjednané vakcíny koupit musejí. Přesně to se stalo.
Kdy jste vůči WHO pojal první podezření?
Poprvé? Tak to se musíme vrátit právě do roku 2005, do doby ptačí chřipky. Ptačí chřipka je zvířecí nemoc. Nikdy tu nebyl zaznamenán přenos viru z člověka na člověka. Že občas přeskočí virus ze zvířete na člověka, to známe i u jiných nemocí. To se může stát člověku, když je hodně oslaben nebo je v těsném styku se zvířaty, to jest při masovém chovu. Přesto WHO v letech 2005 a 2006 po několika hlášených případech spustila ohromný poplach, mnoho států nakoupilo nevyzkoušené léky. A na základě pouhé hypotézy se ve velkém nakupovaly nevyzkoušené preparáty.
Zkoušel jste s tím něco dělat?
Hned jsem jel do Ženevy navštívit Klause Stöhra, který ve WHO vedl program pro sledování chřipky ve světě. Stöhr je ten, který tehdy vystupoval v televizi a vyprávěl, jak je lidstvo ohroženo.
Prorokoval tehdy sedm milionů mrtvých.
A já, protože jsem taky epidemiolog, jsem se ho ptal: Jaké máte vědecké důkazy? Proč tak prosazujete tamiflu? A musím vám říct, že jeho odpověď mě velice zklamala. Nedokázal říct nic chytřejšího, než že tamiflu dokázalo oslabit účinek viru při pokusech na zvířatech. To bylo všechno, nic víc neměl. A přesto jen v Německu spolková vláda nakoupila tamiflu za 200 milionů eur.
Vy jste proti těm nákupům vystupoval?
Jistě, vystupoval jsem, psal jsem kritické články, tenkrát to ale nemělo valný ohlas. No a pak mi za několik měsíců od Klause Stöhra přijde poštou barevný pohled, který rozesílal všem svým kamarádům a bývalým kolegům. Stálo na něm, že se rozhodl přijmout nové výzvy, že se stěhuje do Londýna a bude pracovat pro farmaceutický koncern Novartis.
Vzbudil Stöhrův přestup z WHO k Novartisu pozornost?
V podstatě ne. Bohužel.
Jak to? Byl to přece krystalický střet zájmů.
Opravdu nevím. Vy byste měl vědět líp než já, kdy novináři reagují a kdy nereagují, a proč to tak je.
Znáte případů exponentů farmaceutického průmyslu v politice víc?
Určitě. Kolem tamiflu se pohyboval Bushův ministr obrany Donald Rumsfeld, bývalý člen představenstva a akcionář firmy Gilead, která k tamiflu držela patent. Asi vás nepřekvapí, že ve chvíli, kdy Bushova administrativa začala vykupovat tamiflu, vylétly akcie Gileadu nahoru. V Británii zase vládě s prasečí chřipkou radí Roy Anderson, který ovšem kromě toho sedí i v koncernu GlaxoSmithKline a pobírá tam desetitisíce liber. Anderson byl mimochodem první, kdo v souvislosti s Mexikem použil slovo pandemie.
Máte v ruce nějaké tvrdé důkazy, že by farmaceutické firmy politiku WHO přímo ovlivňovaly?
Máme svoje whistleblowery, lidi, kteří ve WHO pracovali, znají situaci a poskytli nám informace. Všechno obezřetně a férově prozkoumáme, chceme, aby se ukázala pravda.
Čím to, že poslední dobou tak ztrácejí důvěryhodnost různí odborníci, které předtím laická veřejnost považovala za nestranné a spolehlivé vědce?
To je také smyslem naší rezoluce v Radě Evropy, aby se podařilo obnovit důvěryhodnost tak důležité instituce, jakou WHO nepochybně je. Ale nejde jen o WHO. Nekriticky se chovaly i mnohé úřady v národních státech, i tady je třeba se ptát. Každopádně se ocitáme v trapné situaci. Takzvaní obyčejní lidé, tedy široké vrstvy obyvatelstva, reagují s větším rozumem než úřady a ministerstva zdravotnictví. Samozřejmě tohle neplatí pro všechny státy, někde se úřady vůči zprávám o prasečí chřipce stavěly kriticky. Lucemburský ministr zdravotnictví hned prohlásil, že to je panikářství – i když lucemburská vláda byla rozpolcená a očkování nakonec taky nabízela. Ale skepsi si zachovaly i některé další země, napadá mě třeba Polsko.Jakou roli sehráli novináři?
Média vyráběla velký tlak. Média mají v povaze popisovat příběhy. Vždycky, když někdo zemře na infekci – a měli jsme smrtelné případy i u prasečí chřipky –, je smrt dramatická událost. Na normální chřipku ovšem každý rok zemře lidí daleko víc. V životě na člověka číhá řada nebezpečí. Když je budeme nafukovat, můžeme lidem život hodně ztížit. život občanů doslova svázat do nejrůznějších pravidel chování.
Vy u prasečí chřipky žádné riziko nepřipouštíte?
Ale nám se s prasečí chřipkou stalo to, že se ve jménu vyloučení zanedbatelného rizika očkovalo. Jenže i každé očkování je riziko, můžete mít alergii nebo ve vás vakcína vyvolá nežádoucí vedlejší účinky. U každého rizika je třeba vážit přínosy a náklady. A v tomto případě byly očkovány miliony zdravých lidí, kteří předtím neměli vůbec žádné potíže. Za normálních okolností lékař nesmí bezdůvodně narušit vaši tělesnou nedotknutelnost. Hrozil by mu trest.
Říkáte, že kromě mediálního rozruchu nebylo na prasečí chřipce nic moc zvláštního. Proč se virus soustředil na mladší ročníky, proč si nevšímal starších lidí?
On ten virus není tak úplně nový. Vědecky je prokázáno, že asi třetina lidí nad 60 let má imunitu, to znamená, že se s tímto virem už setkala, a je tudíž odolnější. WHO a příslušné národní úřady celou věc otočily s tím, že prasečí chřipka napadá mladé a těhotné. Je ale úplně logické, že pokud se viru vyhnou starší, relativní podíl mladších pacientů stoupá.
Jak to, že se západní společnost nechá tak lehce vystrašit?
Abych zůstal u příkladu prasečí chřipky – musím říct, že výrobci farmak a vakcín se naučili lobbovat, zjednat si přístup do médií, dokážou se prosadit. Asi jste slyšel o různých kurzech a seminářích typu: Jak ostatním vnutím svou agendu? Jak spustím módu? Jak vyvolám vlnu, ze které pak budu ekonomicky profitovat? Strach je neskutečně velká vlna a na strachu se dá vydělat hodně peněz
Dnes je ale společnost mnohem vyplašenější než před dvaceti nebo třiceti lety.A odkud si lidé dělají obrázek o tom, co se děje? Z televize, z bulvárních novin, kde se nepíše příliš do hloubky, zato v nich zůstane hodně místa na obrázky. Obrázky dělají největší dojem.
WHO patří pod Organizaci spojených národů. Nepodléhá kontrole poslanců a vlády skrze tuto nadnárodní organizaci mohou dělat kroky, za které je nelze volat k odpovědnosti. Vadí vám to?
Vadí. Potřebujeme víc transparentnosti a demokratické kontroly.Rada Evropy ale nemá žádné důležité pravomoci.
Možná si vzpomenete na vyšetřování tajných vězení CIA v Evropě, které organizoval můj kolega ze Švýcarska Dick Marty. No a podle Martyho vzoru si potom v mnoha zemích Evropy zorganizovali vlastní národní šetření. Doufám, že podobně inspirujeme národní parlamenty i teď.Říkal jste, že po ptačí chřipce ani po první vlně prasečí chřipky jste svou kritikou moc nezaujal. Čím to, že teď si vašich námitek všimli nejen v Německu, ale skoro po celém světě?
To si vysvětluji váhovým rozdílem mezi jedním poslancem národního parlamentu a Parlamentním shromážděním Rady Evropy, ve kterém jsou poslanci z 47 členských států.
Pandemie prasečí chřipky je podvod výrobců léků, tvrdí expert Rady Evropy - iDNES.czhttps://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pandemie-praseci-chripky-je-podvod-vyrobcu-leku-tvrdi-expert-rady-evropy.A100113_101213_vedatech_taj...
Vedoucí britské vládní sekce imunizace uvedl, že Wodarg nemá pro svá tvrzení žádné argumenty. "Lidé, u kterých by mohl nastat střet zájmů, byli z rozhodovacího procesu vyloučeni," uvedl David Salisbury.
Za nepodložené považuje obvinění i jeden z výrobců vakcíny GlaxoSmithKline. "Tato obvinění jsou nepatřičná, zavádějící a nepodložená. Světová zdravotnická organizace deklarovala, že byla splněna všechna kritéria pro vyhlášení pandemie," dodal mluvčí společnosti.
Za neoprávněné považuje Wodargovo tvrzení i předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
"WHO měla nastavená nějaká kritéria, na základě kterých pandemii vyhlásila. Komerční subjekty do tohoto rozhodování nijak nezasahovaly. Je pravdou, že kritéria nebyla nastavena nejpřesněji, podle všeho se ale budou měnit," míní Prymula.
...
Očkování zbrzdily poplašné zprávy
Ani v Česku ale není o očkování proti prasečí chřipce velký zájem. Podle Prymuly za to mohou poplašné zprávy o škodlivosti vakcíny. "
Situace se pokazila již na začátku zprávami o škodlivých vedlejších účincích vakcíny. Přestože je bezpečná a přestože jsou tyto informace zveřejněny na zdravotnických webech, nedá se situace již zcela napravit."
Připustil, že pokles zájmu o očkování způsobil i mírný průběh nemoci.
Očkování má ale podle něj stále smysl. "Už za několik týdnů mohou přijít další vlny prasečí chřipky, proto má význam," uzavřel.
Narcolepsy Following 2009 Pandemrix Influenza Vaccination in Europe | Vaccine Safety | CDChttps://www.cdc.gov/vaccinesafety/concerns/history/narcolepsy-flu.htmlAn increased risk of narcolepsy was found following vaccination with Pandemrix, a monovalent 2009 H1N1 influenza vaccine that was used in several European countries during the H1N1 influenza pandemic. This risk was initially found in Finland, and then other European countries also detected an association.Pandemrix-induced narcolepsy is associated with genes related to immunity and neuronal survival - PMChttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6413474/The incidence of narcolepsy rose sharply after the swine influenza A (H1N1) vaccination campaign with Pandemrix. Narcolepsy is an immune-related disorder with excessive daytime sleepiness. The most frequent form is strongly associated with HLA-DQB1*06:02, but only a minority of carriers develop narcolepsy. We aimed to identify genetic markers that predispose to Pandemrix-induced narcolepsy
Science | AAAShttps://www.science.org/content/article/why-pandemic-flu-shot-caused-narcolepsyMore than 1300 people who received a vaccine to prevent the flu developed narcolepsy, an incurable, debilitating condition that causes overpowering daytime sleepiness, sometimes accompanied by a sudden muscle weakness in response to strong emotions such as laughter or anger. The manufacturer, GlaxoSmithKline (GSK), has acknowledged the link, and some patients and their families have already been awarded cpmpensation. But how the vaccine might have triggered the condition has been unclear.
In a paper in Science Translational Medicine (STM) this week, researchers offer a possible explanation. They show that the vaccine, called Pandemrix, triggers antibodies that can also bind to a receptor in brain cells that help regulate sleepiness. The work strongly suggests that Pandemrix, which was given to more than 30 million Europeans, triggered an autoimmune re action that led to narcolepsy in some people who are genetically at risk."They put together quite a convincing picture and provide a plausible explanation for what has happened," says Pasi Penttinen, who heads the influenza program at the European Centre for Disease Prevention and Control in Stockholm. "It's really the kind of work we've been waiting for for 5 years." But the results still need to be confirmed in a larger study, the authors and other narcolepsy researchers say. A 2013 paper in STM by another group, documenting a different type of vaccine-triggered autoimmune re action, was retracted after the results proved irreproducible (Science, 1 August 2014, p. 498).
https://assembly.coe.int/CommitteeDocs/2010/20100329_MemorandumPandemie_E.pdfhttps://assembly.coe.int/CommitteeDocs/2010/20100329_MemorandumPandemie_E.pdfV. Conclusions
44. The recent debate on H1N1, notably at a European level, has shown that the situation relating to this
influenza is characterised by a high degree of uncertainty. The rapporteur is convinced that the way in which
the H1N1 crisis has been handled is lacking in transparency. Certain facts have never been communicated
to the European public; others have not been presented clearly enough. Even in this advanced stage of
debate, and notwithstanding the lack of transparency has been pointed out on various occasions, some
stakeholders are still not ready to react fully to allegations made and make all possible information available.
45. Concluding this first round of reflection on the way in which the H1N1 pandemic was handled, the
rapporteur notes that WHO and other public health institutions involved in public decisions on the pandemic,
have ‘gambled away’ some of the confidence that the European public has in these highly reputed
organisations. This decline in confidence could be risky in the future. When the next pandemic arises many
persons may not give full credibility to recommendations put forward by WHO and other bodies. They may
refuse to be vaccinated and may put their own health and lives at risk.
46. The rapporteur considers that any further investigation should focus on the question of how to
strengthen and render irreproachable the surveillance mechanisms in place within and around WHO. It is
essential in this respect to ensure the Organisation’s democratic accountability and transparency of decisionmaking in relation to its work, and finally to re-increase public confidence in WHO’s recommendations. There
are important lessons to be learned for the future from the current H1N1 pandemic and the way in which it
has been dealt with.
...
48. In parallel, national public health authorities of Council of Europe member states should also
contribute to rendering public health decisions more transparent and accountable. This they should do by
addressing some of these highly sensitive issues at national level, and by participating in relevant exchanges
at the European level. One of the issues to be examined is the democratic control of international
organisations such as WHO through relevant bodies (World Health Assembly, Regional Committees of
WHO, etc.).
Pandemie chřipky byla podle Rady Evropy podvod | Týden.czhttps://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/pandemie-chripky-byla-podle-rady-evropy-podvod_155042.html